Článek
Od roku 1995 vědci vědí, že planety neobíhají jen kolem Slunce, ale i kolem jiných podobných hvězd ve vesmíru. Od té doby bylo objeveno přes 340 planet, které se označují jako exoplanety. Žádná z nich se ale nepodobá Zemi a neobíhá svou hvězdu v takové vzdálenosti, aby na ní mohla být tekoucí voda, která se považuje za základní podmínku existence života. Většinou jde o tzv. plynné obry obíhající v těsné blízkosti svých sluncí.
Objevit obyvatelnou planetu je hlavním úkolem teleskopu Kepler. Jeho zorné pole má průměr má průměr 12 obloukových stupňů, což odpovídá 24 měsíčním úplňkům. Poté, co bude vypuštěn do vesmíru, bude možné jej pozorovat v souhvězdí Labutě mezi jasnými hvězdami Deneb a Vega.
Kepler se bude pohybovat na heliocentrické oběžné dráze s oběžnou dobou 372,5 dne. Dalekohled musí mít takovou dráhu, aby mohl být neustále zaměřen na stejné místo na obloze v souhvězdí Labutě. Navíc se mu do zorného pole nikdy nesmí dostat Slunce ani Měsíc, které by pozorování narušily.
:. Družice Kepler ve vesmíru. Zdroj: NASA
Prvních asi 60 dní zabere testování přístrojů a příprava na vědeckou část mise, jež má trvat nejméně 3,5 roku s možností prodloužení až na šest let.
Kepler bude používat tranzitní fotometrii
Dalekohled Kepler bude k hledání exoplanet používat metodou tzv. tranzitní fotometrie. Tou se měří pokles jasnosti hvězdy ve chvíli, kdy přes ní přechází její exoplaneta.
Při pozorování hvězd podobných Slunci je pokles jasnosti při přechodu obří planety o velikosti Jupiteru či Saturnu asi jedno procento. U planety o velikosti Uranu či Neptunu je to už jen asi jedna desetina procenta a detekovat planetu zemského typu znamená rozlišit pokles jasnosti o méně než jednu setinu procenta.
Kepler bude proměřovat sto tisíc vybraných hvězd v souhvězdí Labutě. Všechny se nacházejí ve vzdálenosti přibližně do tří tisíc světelných roků.
| Družice Kepler by měla objevit: |
|---|
| přibližně 50 exoplanet o průměru přibližně shodném s průměrem Země |
| přibližně 185 exoplanet o průměru přibližně shodném s 1,3 násobkem průměru Země |
| přibližně 640 exoplanet o průměru přibližně shodném s 2,2 násobkem průměru Země |
První objevy se očekávají už koncem letošního roku. Bude se jednat převážně o obří exoplanety s oběžnou dráhou několik dní. Na objev exoplanet s podobnými parametry jako má Země (hmotnost, oběžná doba), obíhajících okolo hvězd slunečního typu, bude nutné si počkat do konce roku 2011.
Družice Kepler je pojmenována po německém astronomovi Johannesu Keplerovi, který počátkem 17. století působil řadu let v Praze. Právě zde publikoval přesně před 400 lety své vrcholné dílo Astronomia Nova.
Hlavní cíle mise teleskopu Kepler
:: Odhadnout procentuální zastoupení planet zemského typu (případně větší) v tzv. zóně života (s tekoucí vodou). Cílem je také určit výskyt takovýchto exoplanet u různých typů hvězd.
:: Určit rozložení průměrů a tvarů oběžných drah exoplanet.
:: Odhadnout procentuální zastoupení exoplanet ve vícenásobných hvězdných systémech (dvojhvězdy, trojhvězdy apod.).
:: Určit rozmanitost průměrů drah exoplanet, jejich albedo (kolik % světla své mateřské hvězdy odrážejí), průměr, hmotnost a hustotu. K zjištění některých údajů bude nutné objevené exoplanety pozorovat také ze Země.
:: Určit vlastnosti hvězd, které jsou domovským přístavem obíhajících exoplanet.
:: Připravit půdu pro další mise kosmických dalekohledů, jejichž cílem bude hledání a výzkum exoplanet. Kepler by měl například nalézt exoplanety zemského typu, na které se zaměří družice Space Interferometry Mission (SIM). Její start je naplánován na rok 2016.
Zdroj: astro.cz
:. Popis dalekohledu Kepler. Zdroj: NASA