Venezuelští vůdci bojují o vojáky, Guaidó vyzval k demonstracím u základen

Guaidó ve čtvrtek obyvatele Venezuely vyzval k poklidným demonstracím u hlavních vojenských základen, „aby (vojáci) začali jednat v souladu s ústavou”.

Předseda parlamentu ovládaného opozicí se v lednu prohlásil za prezidenta s odvoláním na ústavu, která mu tuto pravomoc dává v případě, že je prezidentem nelegitimně zvolený člověk. Maduro loni obhájil prezidentský mandát ve volbách, které nebyly transparentní a opozice se jich nezúčastnila. Guiadóa pak uznalo jako hlavu státu padesát zemí v čele s USA. Jsou mezi nimi státy EU včetně ČR i řada latinskoamerických zemí.

Guiadó už v úterý vyzval vojáky na letecké základně u Caracasu, aby se k němu připojili a vzbouřili se proti Madurovi s tím, že začíná rozhodující fáze převzetí moci. [celá zpráva] Jejich podporu však nezískal a těch několik příslušníků bezpečnostních sil, kteří se k němu přidali, se nakonec muselo s předáky opozice uchýlit na různé ambasády, zejména brazilskou.

Nicolás Maduro ve čtvrtek u stejné letecké základny demonstroval, že má podporu armády. Spolu s ministrem obrany Vladimirem Padrinem Lópezem a operačním náčelníkem Remigiem Ceballosem se účastnil ranní ceremonie na tamní Vojenské škole.

Padrino uvedl, že ho vnitřně rozčílilo, když Guaidó zkoušel vojáky postavit proti sobě. Ceballos vyzval vojáky, aby zůstali věrní Madurovi a nezahazovali svůj vojenský výcvik tím, že by bojovali navzájem proti sobě.

Po Guaidóově neúspěšném pokusu získat na svou stranu armádu vyšli na Prvního máje do ulic lidé. Při demonstracích, které byly slabší než v lednu, zemřelo nejméně pět lidí a několik stovek jich bylo zraněno. [celá zpráva]

Vojáky se snažil přesvědčit i další vůdce opozice Leopoldo López, který je považován za hlavního patrona a rádce Guaidóa. López měl sice domácí vězení, ale jemu blízcí lidé z bezpečnostních sil mu umožnili odejít. López se pak setkal s několika veliteli a od úterka je na španělském velvyslanectví. Madrid už oznámil, že ho nevydá do rukou venezuelské policie, i když nepožádal o azyl.

López stále věří v úspěch: „Prasklina, která se otevřela 30. dubna, se stane trhlinou a trhlina je to, čím začíná prolomení hráze.” „Znám dobře myšlení vojáků, vím, že se cítí bezmocní, když vidí děti jíst odpadky z popelnic, když několik let chybí jejich rodinám léky,” dodal s odkazem na neutěšenou hospodářskou situaci v zemi. Podle opozice vládne v armádě všeobecná nespokojenost s vládou, která má výrazný podíl na kolapsu venezuelského hospodářství.

Experti však jsou skeptičtí. „Čas pracuje pro Madura,” uvedl španělský politolog Gustavo Palomares ve španělské televizi RTVE s tím, že je nutné udržet silný tlak opozičních protestů a urychleně získat podporu armády.

„Pokud Guaidóa armáda co nejdříve nepodpoří, bude oslaben, protože ztratí u některých důvěru,” řekl argentinskému deníku La Nación bezpečnostní analytik Brian Fonseca z floridské univerzity. Podle něj je ale jasné, že sílu ztrácí i Maduro. To se prokázalo i tím, že po Guaidóově prohlášení se celý den neukázal veřejnosti.

Ohledně krize ve Venezuele si vyměňují silná slova i USA a Rusko, které spolu s Čínou podporuje Madura. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo ve středu prohlásil, že USA jsou připraveny ve Venezuele vojensky zasáhnout. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov pak řekl, že americký vliv na Venezuelu je ničivý a v rozporu s mezinárodním právem.

Okolnosti událostí z počátku týdne jsou však stále zahaleny rouškou tajemství. Podle Pompea byl Maduro v úterý připraven utéci na Kubu, ale Rusko s tím nesouhlasilo, takže musel zůstat ve své vlasti. Rusko podobná tvrzení popírá. [celá zpráva]