Článek
Ústřední volební komise (CNE), která je pod kontrolou Madurovy vlády, uvedla, že prezident získal 51 procent hlasů, zatímco společný kandidát opozičních stran Edmundo González Urrutia 44 procent. Čísla podle CNE vycházela z výsledků z 80 procent hlasovacích místností a odrážela nezvratný trend, napsala agentura AP.
Oznámení o výsledcích přišlo po několika hodinách nejasností o tom, zda vůbec hlasování ve všech okrscích skončilo. Volební místnosti se měly začít uzavírat v neděli v 18:00 místního času (půlnoc SELČ), ovšem podle AP se i šest hodin poté některé volební místnosti zdály být otevřené. Opozice mezitím burcovala stoupence, aby v jednotlivých okrscích sledovali sčítání hlasů, a kandidát González dokonce na sociální síti X vyhlásil, že Venezuela „si zvolila změnu“.
Latinskoamerická země s bohatými zásobami ropy, která se kdysi pyšnila nejvyspělejší ekonomikou v regionu, se pod Madurovým vedením propadla do hluboké ekonomické krize a za posledních deset let z ní odešlo skoro osm milionů lidí. Prezident ze socialistické strany PSUV se v nedělních volbách ucházel o třetí mandát poté, co v roce 2018 vyhrál volby bez účasti hlavních opozičních stran a některé země v čele se Spojenými státy jeho vítězství neuznaly.
Průzkumy před novým hlasováním ukazovaly výrazný náskok někdejšího diplomata Gonzáleze a španělský deník El País poznamenal, že je téměř vyloučené, aby Maduro volby vyhrál regulérně. Dva průzkumy provedené mezi voliči u hlasovacích místností pak podle agentury Reuters uváděly, že opoziční kandidát získá na 65 procent hlasů.
Až do letošního roku prakticky neznámý González se stal kandidátem opozičního bloku na poslední chvíli po zablokování kandidatury Maríe Coriny Machadové, která pak zůstala v popředí kampaně. Během volební noci vyzvala venezuelskou armádu, aby se postavila „na správnou stranu historie“. „Lidé Venezuely promluvili: Nechtějí Madura,“ uvedla.
Na venezuelskou viceprezidentku se zřítil strom
