Článek
„Podcenili mě," řekl 55letý Maduro po oznámení volební komise jásajícímu davu svých příznivců před prezidentským palácem. "Nikdy dřív prezidentský kandidát nezískal 68 procent hlasů svého lidu a nikdy dřív neměl náskok 47 procentních bodů před druhým kandidátem," dodal bývalý řidič autobusu, který bude moci setrvat ve funkci prezidenta až do roku 2025.
Celkem mohlo v nedělních volbách hlasovat kolem 20 miliónů Venezuelanů. Podle údajů po sečtení téměř 93 procent hlasů Madura podpořilo více než 5,8 miliónu Venezuelanů, jeho hlavního rivala Henriho Falcóna 1,8 miliónu. Evangelický pastor Javier Bertucci dostal 925 000 hlasů.
„Průběh voleb nepochybně postrádá legitimitu a jako takový jej neuznáme,” prohlásil hlavní Madurův protivník Henri Falcon. Podle agentury Reuters bude žádat nové hlasování. Stejný názor zastává třetí kandidát, evangelický pastor Javier Bertucci.
Falcón poukázal na skutečnost, že Maduro si prakticky kupoval hlasy prostřednictvím ověřování takzvaných vlasteneckých průkazů, které zavedl pro rozdělování potravin, jichž je v zemi nedostatek.
Rozdělená opozice nedokázala využít problémů v zemi sužované hyperinflací a s ní souvisejícím nedostatkem potravin a dalších základních potřeb, který vede občany k masovému exodu.
K předčasným prezidentským volbám byli Venezuelané vyzváni za hluboké hospodářské krize v zemi, kterou způsobila pět let trvající recese a snižující se ropná produkce. Maduro přesto vyhrál.
Venezuelané kritizují Madura za své ekonomické strádání a opozici za vzájemné spory.
Výsledky odmítlo uznat několik zemí regionu. Za nedemokratické označili volby v prezidenti Chile, Panamy a Argentiny a ministryně zahraničí Kostariky. Podvodem je už v neděli nazval americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Dvacítka bývalých iberoamerických prezidentů a premiérů vyzvala země světa, aby stáhly své velvyslance z Venezuely.