Hlavní obsah

Venezuelský prezident Maduro se stal terčem útoku dronů, vyvázl bez úhony

Caracas
Aktualizováno

Venezuelský prezident Nicolás Maduro se v sobotu večer místního času stal terčem neúspěšného pokusu o atentát, jak uvedl venezuelský ministr informací Jorge Rodríguez. Explodoval vedle něj dron naložený výbušninami, když pronášel projev. Levicový prezident i další členové vlády vyvázli z incidentu bez újmy. Zranění utrpělo sedm členů Národní gardy.

Toto video už bohužel nemůžeme přehrávat z důvodu vypršení internetové licence

BEZ KOMENTÁŘE: Při projevu explodoval vedle Madura dron s výbušninamiVideo: Reuters

Článek

Prezident Maduro pronášel proslov v metropoli Caracasu u příležitosti oslav 81. výročí vzniku Národní gardy. Součástí ceremonie byla také vojenská přehlídka. Najednou se ozvala mohutná rána a Maduro svou řeč, přenášenou živě televizí, přerušil. Na televizních záběrech pak bylo vidět, jak vojáci i přihlížející lidé utíkají v panice z místa pryč. Poté televize přenos ukončila.

„Poblíž mne explodoval letící objekt. Byla to velká exploze. Za několik minut následovala druhá exploze.” Madura chránili osobní strážci pomocí štítů. Policie tvrdí, že jeden dron sestřelila.

Foto: Reuters

Exploze Madura a další vysoké představitele země šokovala.

K atentátu se přihlásila dosud neznámá skupina, která si říká Vojáci v tričku. Skupina uvedla, že chtěla na prezidenta zaútočit dvěma bezpilotními letouny napěchovanými výbušninami, ale vojáci je sestřelili dřív, než drony dosáhly cíle. „Ukázali jsme, že jsou zranitelní. Dnes jsme úspěšní nebyli, ale je to jen otázka času,” varovala skupina.

Rodríguez z útoku obvinil krajně pravicové síly v zemi. Maduro pak sousední Kolumbii. „Není pochyb, že za atentátem byl její prezident Juan Manuel Santos, který je jedním z nejhlasitějších kritiků,” řekl venezuelský prezident. „Někteří lidé, kteří útok naplánovali a financovali, žijí na Floridě,” dodal venezuelský vůdce s tím, že očekává v tomto ohledu spolupráci šéfa Bílého domu Donalda Trumpa. Žádné důkazy ale nezveřejnil. Několik strůjců útoku již bylo dopadeno, konstatoval rovněž Maduro bez dalšího upřesnění.

Foto: Xinhua, ČTK/AP

Důstojník zraněný při útoku

Nejmenovaný představitel kolumbijské prezidentské kanceláře odmítl Madurova obvinění jako nepodložená.

Pochybnosti o atentátu

Agentura AP napsala, že několik hasičů na místě incidentu vládní verzi událostí zpochybnilo. Podle nich pouze vybuchla plynová láhev v jednom z blízkých bytů. Z okna budovy následně vycházel dým.

Také mladý vůdce opoziční strany Voluntad Popular Hasler Iglesias si není jist, zda šlo o atentát. „Nevíme, co se stalo. Je těžké uvěřit, že se opozice pokusí o puč, když to za dvacet let neudělala,” řekl BBC.

„Madurovi nevěříme, ale víme o nevoli v kasárnách a o konfliktu uvnitř chavistů," napsala na Twitteru strana Causa R (Radikální věc). Připomněla tak chavisty (příznivce předchozího prezidenta Huga Cháveze a vládní socialistické strany), kteří v posledním roce kritizují Madura za autoritářství i za to, že nedokáže řešit hlubokou ekonomickou krizi země. Hovoří se i o nespokojenosti mezi vojáky. Před květnovými prezidentskými volbami se objevovaly v médiích zprávy, že Madurův režim pozatýkal řadu důstojníků.

Foto: Reuters

Exploze narušila vojenskou přehlídku.

Je to už druhý podivný pokus o atentát na Madura v posledních letech, loni jeden podnikl bývalý voják, který zaútočil s vrtulníkem. [celá zpráva]

Nelze vyloučit, že za útokem může stát i nějaká složka v armádě či bývalí důstojníci. Jedna skupina Kolumbijců se prý snažila o převrat v roce 2013 spolu se skupinou Rastrojos. [celá zpráva]

Opozice neuspěla

Venezuelská vláda opakovaně obviňuje opoziční aktivisty, že připravují útoky na Madura s cílem ho svrhnout. Autoritářský vůdce Maduro znovu zvítězil v nedávných prezidentských volbách, které bojkotovala velká část opozice a které jako nedemokratické kritizovala řada zemí regionu, USA i Evropská unie.

Foto: Xinhua, ČTK/AP

Tělesní strážci chránili venezuelské představitele včetně prezidenta Nicoláse Madura (vlevo s šerpou)

Venezuela se již více než tři roky potýká s hlubokou ekonomickou krizí, způsobenou socialistickou hospodářskou politikou Madurovy vlády a propadem světových cen ropy. Mnozí vkládali naděje na změnu režimu ve Venezuele do loňských masových demonstrací, které vypukly koncem března. Venezuelané tehdy skoro denně vycházeli do ulic protestovat proti autoritářské vládě, vydrželi to přes čtyři měsíce, Madurův režim však nepadl.

V posledních prezidentských volbách opozice neuspěla, je rozdělená.

Související témata:

Výběr článků

Načítám