Hlavní obsah

Venezuelský prezident chce změnit ústavu, opozice hovoří o diktatuře

Caracas

Venezuelský prezident Nicolás Maduro během úterního zasedání vlády podepsal dekret o svolání ústavodárného shromáždění, které by mohlo přepsat základní zákon země. Opozice burcuje k odporu proti záměru hlavy státu, kterého podezírá, že chystá „obrovský podvod”, aby se udržel u moci.

Foto: Handout, Reuters

Venezuelský prezident Nicolas Maduro gestikuluje s venezuelskou ústavou v ruce.

Článek

Maduro na jednání vlády podle agentury AP neupřesnil, jakým způsobem bude shromáždění vytvořeno a kdy by se mohlo sejít. Zdůraznil nicméně, že rozhodovat budou „pracující”, a ne politické strany.

Dříve na prvomájové manifestaci hlava státu hovořila o tom, že z 500 členů shromáždění má asi 200 až 250 volit přímo dělnická třída a další části společnosti, například zdravotně postižení, zbytek má být zvolen podle územního principu.

Porazit fašistický převrat

„Nechci občanskou válku,” řekl na manifestaci Maduro. „Svolávám skutečnou ústavní moc, abychom dosáhli míru, který republika potřebuje, a porazili fašistický převrat a aby lid dosáhl klidu, harmonie a opravdového národního dialogu,” dodal a vybídl své přívržence, aby se chystali na „veliké vítězství”.

Vůdce opozice Henrique Capriles vyzval národ, aby vyšel do ulic a zabránil „diktátorovi Madurovi” a jeho klice ve „spáchání ústavního podvodu”.

„Maduro chystá podfuk, aby se vyhnul všeobecným, přímým a tajným volbám, zatímco lid v ulicích požaduje respektovat ústavu. Maduro nesvolává ústavodárné shromáždění, o kterém pojednává ústava, ale maskuje probíhající státní převrat proti demokracii,” prohlásil předseda parlamentu Julio Borges.

Týdny demonstrací

Venezuelou několik týdnů otřásají rozsáhlé demonstrace, které vypukly poté, co se nejvyšší soud na konci března rozhodl převzít pravomoci parlamentu, který kontroluje opozice. Soud posléze verdikt pod tlakem zrušil, protesty ale pokračují.

Foto: Carlos Garcia Rawlins, Reuters

Demonstrace nespokojených Venezuelanů se neobešly bez násilí

Střety s policií během demonstrací, při nichž protestující požadují Madurovo odstoupení, si od počátku dubna vyžádaly skoro tři desítky mrtvých, asi 400 zraněných a asi 1600 lidí bylo zatčeno. Opozice obviňuje z násilí Madurovy ozbrojené stoupence.

Demonstrace pokračovaly i v pondělí. V Caracasu pořádkové síly použily slzný plyn, zatímco demonstranti odpovídali házením kamení a dav skandoval: „Svobodu, svobodu!” Potyčky si podle radnice vyžádaly skoro čtyři desítky raněných.

Foto: Carlos Garcia Rawlins, Reuters

Obrněné auto venezuelské policie se během nepokojů v ulicích ocitlo v plamenech.

Současné nepokoje ve Venezuele jsou nejhorší od roku 2014. Tehdy při několikaměsíčních protestech proti Madurovi přišlo o život 43 lidí.

Ústavodárné shromáždění v roce 1999 úspěšně použil Madurův předchůdce Hugo Chávez. Jeho přívrženci shromáždění skutečně ovládli, byli však zvoleni v celostátních volbách, tedy nikoli způsobem, o jakém hovořil Maduro.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám