Velvyslanec Stašek: Ukrajina bude pro Fialu v Kongresu klíčové téma. Doufáme, že pomoc projde

(od našeho zvláštního zpravodaje)

O přání uskutečnit cestu českého premiéra do USA jste mluvil, už když jste v roce 2022 nastupoval do funkce. Co ji nyní umožnilo?

Usilovali jsme o to o začátku, kdy jsem přijel. Je to sen každého velvyslance, mít prezidentskou nebo premiérskou návštěvu, nic víc není. A konkurence je tu obrovská, takže je to velký úspěch. Myslím, že se nakonec sešlo víc věcí – naše podpora Ukrajině, spolupráce s USA v dalších regionech, ale například i v otázce kybernetické bezpečnosti. Hodně se také rozvíjejí ekonomické vztahy – každý rok roste vzájemná obchodní výměna i investice. Ve finále už se jen hledal vhodný termín a my čekali, až to Bílý dům oznámí.

Sehrál v tom rozhodnutí roli i nákup F-35, což je z hlediska českého obranného rozpočtu obrovský výdaj?

Dám příklad. Země, které sice nekoupily F-35, ale koupily F-16, jako například Slovensko nebo Bulharsko, v poslední době přijetí prezidentské či premiérské návštěvy v Bílém domě neměly. Takže je to samozřejmě důležitá věc, ale není to tak, že by to bylo rozhodující.

Jak Američané vzali letošní vyřazení z tendru na dostavbu jaderného bloku v Česku?

Dnes (v pondělí – pozn. red.) jsme si potvrdili při jednání s prezidentem Joem Bidenem, že to není věc, která by byla v našich vztazích problematická. S Westinghousem je zájem spolupracovat na vývoji malých modulárních reaktorů, spolupracujeme s ním na dodávkách jaderného paliva pro české elektrárny a chceme spolupracovat v dalších zemích včetně Ukrajiny na modernizaci jejich jaderných zařízení.

V jaké oblasti česko-americké ekonomické spolupráce je nyní největší potenciál?

Gros je momentálně obranný průmysl. Pak také energetika, automobilový průmysl, respektive elektromobilita, což je teď v USA horké téma. Vedle toho se snažíme rozvíjet i nové věci, jako jsou kybernetická bezpečnost, umělá inteligence, vesmírné technologie. V tom vidíme budoucnost a měla by to být nová platforma spolupráce do budoucna.

Premiér Fiala také v úterý v Kongresu uctí památku Václava Havla. Jak se česko-americké vztahy od jeho dob proměnily?

Devadesátá léta byla překotná, Američané nám pomáhali se vstupem do NATO. Na české straně byl Václav Havel, tady v USA zase Madeleine Albrightová. Kdykoliv jsme něco potřebovali, někdo se přimluvil a pomohl nám přeskočit řadu čekatelů na přijetí. Dnes už tohle neplatí. Všechno si musíme odpracovat a budovat kontakty znovu. V administrativě i Kongresu ale už zase máme lidi z mladší generace, kteří mají k Česku velmi vřelý vztah – a na tom chceme také do budoucna stavět.

Klíčový balík pomoci Ukrajině stále čeká na hlasování ve Sněmovně reprezentantů. Premiér Fiala bude jednat s jejím předsedou Mikem Johnsonem. Myslíte, že pomoc Kyjevu ještě schválí?

Doufáme v to. Samozřejmě jsme o tom mluvili i s prezidentem Bidenem. V úterý nás přitom čeká nejen jednání s předsedou Johnsonem, ale i s dalšími lidmi z vedení Sněmovny a Senátu a potřeba pokračující podpory Ukrajiny bude samozřejmě klíčové téma, které tam vzneseme. (Johnson později v pondělí oznámil, že Sněmovna reprezentantů bude tento týden projednávat původně spojené balíky finanční pomoci Izraeli a Ukrajině jako samostatné zákony – pozn. red.)

Jak je nyní česká diplomacie připravená na možnost, že listopadové volby přinesou v Bílém domě změnu?

Jako diplomaté pracujeme se všemi scénáři. I nyní nám hodně záleželo na tom, aby jednání v Kongresu bylo rovnoměrně rozloženo mezi zástupce republikánů i demokratů. A to se podařilo.

Co znamenají americké listopadové volby pro Českou republiku?

Další směřování vývoje v USA bude mít samozřejmě obrovský vliv na celý svět – na pomoc Ukrajině, situaci v Indo-Pacifiku, na vztahy s Čínou. A jsou to velmi důležité volby i pro Evropu, potažmo Českou republiku. Transatlantická spolupráce je nejen v kontextu války na Ukrajině pro naši bezpečnost nesmírně důležitá.

Jaká atmosféra provází blížící se opakování duelu mezi Joem Bidenem a Donaldem Trumpem?

Atmosféra ve společnosti je už nyní hodně vyhrocená a myslím, že kampaň se na plné obrátky rozběhne až po summitu NATO, který se tu koná v červenci. Výsledek amerických voleb se nyní nedá předpovědět, ale myslím, že to bude hodně těsné. Rozhodne nejen to, komu dají hlas mladí a středoví voliči, Hispánci nebo Afromeričané. Řada voličů je s touto volbou nespokojená, takže možná vyšší procento Američanů tentokrát nepůjde volit vůbec, nebo podpoří někoho třetího – v tomto ohledu je nejvíc vidět Robert Kennedy mladší, zástupce slavné politické dynastie.

Pokud jde o volby, v Česku je hojně diskutované korespondenční hlasování. Co znamená pro krajanskou komunitu?

Je hodně důležitá. Pokud jde třeba o prezidentskou volbu, ti lidé musí cestovat na dvě kola. Musí si platit letenky, a to je poměrně velký finanční výdaj. Ale i přesto k nám do Washingtonu pravidelně míří voliči z Floridy, Pensylvánie nebo Texasu. Zájem o volby tedy je, ale určitě by všem pomohlo, kdyby se korespondenční volba povedla prosadit.

A co dnes znamená krajanská komunita v USA pro českou diplomacii?

Řada z těch lidí, byť jsou staršího věku, pořád má významné vazby a kontakty v těch jednotlivých státech. To je neocenitelná pomoc, zejména ve státech, kde nemáme třeba ani honorární konzuláty. Rozprostřeni jsou po celých USA, ale zejména pás od New Yorku po Texas je pro nás důležitá oblast z hlediska investic a krajané v tom hrají zásadní roli. Zároveň se je snažíme podporovat. Spolu s ministerstvem školství navyšujeme počty učitelů češtiny z České republiky, kteří tu při krajanských komunitách působí. Dáváme tak možnost i mladší generaci, aby si obnovila vazby na Česko. To je věc, po které je – vedle korespondenční volby – velký hlad.