Článek
„Tento typ viru, který se snadno přenáší mezi lidmi, by mohl rozpoutat celosvětovou pandemii a infikovat milióny lidí,“ uvedl časopis Science.
Ron Fouchier z nizozemské lékařské školy Erasmus Medical College, Adolfo Garcia-Sastre z newyorské fakulty Mount Sinai School of Medicine a Yoshihiro Kawaoka z Wisconsinské univerzity hájili výzkum s tím, že je klíčový při zjišťování toho, kdy a jak virus H5N1 může zmutovat a spustit pandemii. Ustoupili ale obavám z toho, že by viry zmutované při výzkumu, případně návod na jejich vytvoření, „mohly uniknout z laboratoří“ a být zneužity.
Poradní výbor americké vlády požádal v prosinci časopisy Science a Nature, aby cenzurovaly podrobnosti výzkumů, které oba týmy nabídly k publikaci. Záležitost vyvolala debatu o tom, jak přistupovat k výzkumům, které jsou riskantní, ale současně mohou přinést důležité výsledky.
Horší než španělská chřipka
„Je to škoda,“ řekl k pozastavení výzkumu Fouchier. „Byl bych radši, kdyby to nezpůsobilo tolik rozruchu, ale stalo se, a my to nemůžeme změnit. Myslím, že jsme udělali správný krok,“ citoval Science vědce.
Studie obou týmů ukázaly, že zmutovaný virus H5N1 se může přenášet vzduchem mezi fretkami, které bývají používány jako model pro zkoumání toho, jak by se chřipkové viry mohly chovat u savců, respektive u člověka.
| Ptačí chřipka se přenáší na člověka jen zřídka a pouze při přímém styku s nakaženou drůbeží. Má však potom vysokou úmrtnost - nepřežije ji přes polovinu nakažených. Nepřenáší se nicméně zatím vzduchem a ne z člověka na člověka. |
|---|
| Experti se obávají, že by zmutovaný virus ptačí chřipky přenosný vzduchem z člověka na člověka mohl vyvolat pandemii horší, než byla vlna španělské chřipky, která si v letech 1918 až 1919 vyžádala 20 až 40 miliónů obětí. |