Hlavní obsah

Vědci už umí získat kmenové buňky bez zničení embrya

Právo, Novinky, Michal Strnad
WASHINGTON

Americká firma Advanced Cell Technology (ACT) oznámila, že objevila postup, kterým lze získat kmenové buňky, aniž by to vedlo k destrukci nenarozeného embrya. Pokud se postup prokáže, padla by největší výhrada konzervativní části politického spektra, které především v USA výzkum kmenových buněk blokuje.

Článek

Administrativa prezidenta George W. Bushe totiž neustále odmítá uvolnit prostředky z federálních fondů na výzkum nových linií kmenových buněk - břímě náročného financování pak leží pouze na soukromých firmách nebo na rozpočtu jednotlivých států. V červenci pak Bush vetoval zákon, který by dal výzkumu peněžní injekci.

Vědcům z ATC se podařilo z embrya ve velmi rané fázi vývoje, kdy jde vlastně o shluk nerozlišených buněk, odejmout jednu jedinou buňku. Embryo se může vyvíjet dál a vědci mají k dispozici kmenovou buňku, kterou mohou dále rozmnožit. Vědcům z ACT se podařilo vytvořit dvě nové linie kmenových buněk. Objev je založen na dnes běžné preimplementační genetické diagnostice - na klinikách umělého oplodnění se zjišťuje, zda nebude dítě trpět nějakou geneticky podmíněnou chorobou.

Při tom vědci odebrali buňku a z ní vytvořili linii - podle šéfa vědeckého týmu ACT bude tato řada mít shodnou genetickou informaci s nenarozeným dítětem, takže ji lze uchovat pro případné pozdější použití. Dosud běžný postup vyžaduje, aby se embryo vyvíjelo nejméně pět dní, na konci této lhůty jej tvoří shluk asi stovky buněk. Ty pak vědci používají, čímž vznikající život končí.

Konzervativci jsou skeptičtí

To se stalo trnem v oku konzervativním kruhům zejména v USA a Vatikánu. Kritici věří, že jde o vraždu nenarozeného lidského života - ale ani nový postup se jim nezamlouvá, protože do vývoje rovněž zasahuje. V oficiálním prohlášení Bílého domu nyní stojí, že "nová technika sice neřeší zásadní etické problémy, ale že jde o povzbudivou informaci, že se vědci snaží najít cestu, jak zabránit ničení embryí".

Kmenové buňky představují slibnou cestu při léčení nemocí včetně Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby. Dokážou se totiž přeměnit v jakýkoli typ buňky v těle. Přístup k tomuto směru výzkumu se však liší - zatímco v USA nemají výzkumníci kvůli obstrukcím ze strany federální vlády na růžích ustláno, v Asii na takové překážky nenarážejí. Proto se objevily spekulace, že by se mohly výzkumné projekty přesunout přes Pacifik na asijskou půdu a Američané by ztratili dech.

Související témata:

Výběr článků

Načítám