Článek
Spojené státy tento týden přitvrdily. Poté, co uznaly vůdce opozice a předsedu parlamentu Juana Guaidóa, který se prohlásil prozatímním prezidentem, za legitimní hlavu státu, uvalily sankce na venezuelskou státní ropnou společnost PDVSA. [celá zpráva]
Venezuelský prezident Nicolás Maduro to označil za nelegální a za „nejšílenější” rozhodnutí bezpečnostního poradce Bílého domu Johna Boltona. Když Bolton sankce vyhlašoval, jakoby „nedopatřením“ ukázal i blok s poznámkou „5000 vojáků do Kolumbie“, čímž podpořil spekulace, že USA jsou připraveny zasáhnout v oblasti i vojensky.
Bezpečnostní poradce Bílého domu s blokem, kde je poznámka o vyslání 5 000 vojáků do Kolumbie
Zatímco přední členské země EU pohrozily, že budou následovat postup USA, pokud Maduro nevypíše nové volby hlavy [celá zpráva], Rusko, Čína a Turecko za Madurem stojí v rámci geopolitické hry o vliv v Latinské Americe.
Maduro podle politologa Victora Mijarese vnímá první dvě jemu nakloněné země jako svoji bezpečnostní garanci, protože mají v Radě bezpečnosti OSN právo veta.
Čína navíc Venezuele půjčila celkem 62,2 miliardy dolarů, nejvíce ze všech latinskoamerických zemí. V letech 2005 až 20015 tam také investovala 19 miliard dolarů, pak však objem investic snížila.
Zájem tam investovat má i Rusko, ruská ropná společnost Rosněfť získala skoro polovinu akcií společnosti Citgo, kterou kontroluje PDVSA. Moskva zemi také poskytla 3,15 miliardy dolarů na restrukturalizaci dluhů, ale hlavně tam vysílá své bombardéry a lodě, aby ukázala, jaký má globální vojenský vliv.
Spekulace zkraje týdne vyvolalo, proč v Caracasu přistál Boeing 777 ruské společnosti Nordwind. [celá zpráva]
Hlavním odběratelem venezuelské ropy však přes veškeré spory, které se táhnou už léta, zůstávají Spojené státy.
Sídlo ropné společnosti PDVSA v Caeacasu
Turecko nakupuje v zemi zlato a dodává tam potraviny a humanitární pomoc, spolupráce s Venezuelou mu však dává také pocit, že je globálním hráčem. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan také vnímá Madura jako spřízněnou postavu - silného vůdce, který čelí pokusům o puč.
„Turečtí vůdcové a zejména Erdogan jasně vidí Madura jako někoho, kdo je neoprávněně napadán Západem,“ řekl CNN analytik Evropské rady pro zahraniční vztahy Asli Aydintasbas.
Maduro chce jednat s opozicí přes prostředníky
Venezuelský prezident Nicolás Maduro zopakoval v rozhovoru pro ruskou agenturu RIA Novosti, že je připraven vyjednávat s opozicí. Chce tak učinit za pomoci mezinárodních zprostředkovatelů.
Venezuelský prezident Nicolas Maduro
„Jsem připraven si sednout s opozicí k jednacímu stolu k rozhovorům v zájmu prospěchu Venezuely a míru,“ řekl Maduro v rozhovoru.
Protože opozice s ním jednat odmítla, odpovídal i na dotaz, zda uvažuje o zprostředkovateli. „Je tu několik vlád a globálních organizací, které dávají najevo své obavy ohledně dění ve Venezuele. Ty vyzvaly k dialogu,“ řekl.
Neuvedl však, o koho jde, ale prý se o tom rozhodne brzy. Podle ruského velvyslance v Caracasu Venezuela nepožádala Rusko o zprostředkování.
Nelze vyloučit, že mediátorem by mohlo být Turecko, které je v NATO, uvedla CNN s odvoláním na analytika z Centra pro globální politiku ve Washingtonu Mehmeta Ozkana.
Juan Guaidó s výtiskem venezuelské ústavy
Maduro také slíbil, že by se mohly konat předčasné volby, ovšem jen parlamentní, a ne prezidentské. V křesle hlavy státu míní zůstat do roku 2025. Výsledek parlamentních voleb se nedá odhadnout, protože opozice je rozdělená.
Rozhovor byl zveřejněn před dalšími protesty proti, které na středu svolal opoziční vůdce a předseda parlamentu Juan Gauidó. Tomu Nejvyšší soud, který je na straně Madura, nechal obstavit účty, zakázal mu vycestovat a vede vyšetřování, které by mohlo vést k jeho zatčení.
Během protestů se v Caracasu a dalších velkých městech shromáždily na podporu Guaidóa tisíce lidí.