Vance opět radí Evropě: Problém je Brusel, ne Moskva. Přesně tak, chválí ho Putinův vyjednavač

„Největší hrozbou pro Evropu není Čína nebo Rusko. Největší hrozba pro Evropu je zevnitř. Jsou to migrační politiky, které ničí kulturní základ Evropy. Jsou to hospodářské politiky, které je činí méně konkurenceschopnými, jsou to národní bezpečnostní politiky,“ prohlásil v rozhovoru Vance, podle něhož prý ale USA Evropu a Evropany „milují“.

„Americký viceprezident Vance jasně vidí podstatu toho, co se děje: hlavním problémem v Evropě není Rusko. Říká nahlas to, o čem si evropští politici šuškají na okraj, ale bojí se to otevřeně přiznat. Vance nazývá věci pravými jmény, na rozdíl od bruselských byrokratů skrývajících se za hesly. Evropa nepotřebuje nové nepřátele, ale upřímný rozhovor o vlastních chybách,“ ocenil jej pak na Telegramu ruský vyjednavač Dmitrijev, jenž coby investiční zmocněnec ruského prezidenta Vladimira Putina navštívil tento týden USA.

Evropě Vance mimo jiné vyčetl nízké náklady na obranu i nákup ruského plynu. „Na jedné straně jejich vedení říká, že Rusko je největší hrozbou na celém světě. Mezitím nakupují za miliardy a miliardy dolarů ruský plyn a utrácejí jedno procento svého HDP na obranu, zatímco my utrácíme tři nebo čtyři procenta našeho HDP. Rétorika v Evropě prostě neodpovídá realitě,“ nechal se slyšet Vance a použil při tom zavádějící tvrzení.

Podíl Ruska na dovozu plynu do EU klesl z více než 40 procent v roce 2021 na přibližně 11 procent v roce 2024, uvádějí unijní statistiky. Obranné výdaje v Evropě rostou a všechny země NATO podle aliančních odhadů loni vynaložily na obranu více než jedno procento svého HDP. Z toho osm zemí bylo těsně pod dvouprocentní hranicí. První v tomto srovnání jsou přitom Polsko (4,12 procenta) a Estonsko (3,43 procenta), až teprve po nich následují Spojené státy (3,38 procenta).

„Snaží se odstranit prezidentské kandidáty a politické lídry z volebních lístků. To není dobré. Není to dobré pro Evropu, není to dobré pro Spojené státy americké. Chceme, aby naši přátelé sdíleli naše hodnoty. Jsou absolutně a stoprocentně našimi přáteli, ale tento vztah bude zkoušen, pokud se budou snažit uvrhnout opoziční lídry do vězení a pokud nebudou respektovat vlastní hranice,“ dodal Vance.

Zjevně tak narážel i na nedávný rozsudek nad čelnou představitelkou francouzského nacionalistického Národního sdružení (RN) Marine Le Penovou. Tu soud uznal vinnou ze zpronevěry prostředků Evropského parlamentu.

S okamžitou platností jí zakázal ucházet se na pět let o volené veřejné funkce a zatím nepravomocně ji odsoudil ke čtyřem rokům odnětí svobody, z toho dvou let podmíněně. Rozhodnutí vyvolalo rozporuplné reakce i v Evropě, například francouzský premiér François Bayrou řekl, že je z verdiktu „v rozpacích“. Narážel na okamžitou platnost části rozsudku, podle níž Le Penová nesmí kandidovat na volené funkce.

O potlačování opozice v Rusku nebo Číně se Vance nijak nezmiňoval.

Vance se v podobně kritickém duchu vůči Evropě vyjadřoval už ve svém únorovém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci, kde ani slovem nezmínil Ukrajinu, která již přes tři roky čelí ruské totální invazi. Také v chatu činitelů USA o chystaných úderech v Jemenu, kam nedopatřením přizvali amerického novináře, psal Vance, že „nesnáší zase zachraňovat Evropu“.