Článek
To, že války Spojeným státům přinesly větší ztráty než prospěch, si myslí 34 procent veteránů. Větší smysl podle nich měla válka v Afghánistánu, vojenské angažmá v této zemi takto hodnotí polovina armádních vysloužilců, zatímco konflikt v Iráku 44 procent.
Vojáci jsou v postoji k oběma válkám méně kritičtí než americká veřejnost. O nesmyslnosti obou velkých válek po 11. září je přesvědčeno 45 procent Američanů a pouze 28 procent si myslí, že klady převážily. To, že stálo za to rozpoutat konflikt v Afghánistánu, si myslí 41 procent amerických občanů, vstup do války v Iráku takto hodnotí 36 procent.
Téměř všichni veteráni – 96 procent – jsou na svoji službu v armádě hrdí, 44 procent ale přiznalo problémy při návratu do civilního života a 37 procent uvedlo, že trpí posttraumatickými potížemi.
Americké síly zaútočily na Afghánistán pár týdnů po útocích z 11. září. Cílem bylo svržení vlády Tálibánu, která odmítala vydat strůjce útoků Usámu bin Ládina. Bojové operace zde pokračují dodnes.
Invaze do Iráku následovala v březnu 2003. Vedla ke svržení režimu Saddáma Husajna. Americká vláda tvrdila, že Husajn je ve spojení s bin Ládinovou organizací al-Káida a disponuje zbraněmi hromadného ničení. Ani jedno se nepotvrdilo. Američané v Iráku ukončili bojové akce vloni.
V Iráku podle Pentagonu zemřelo přes 4400 amerických vojáků, v Afghánistánu padlo téměř dalších 1700.