Válka Roseových 2024. Amerika žije rozvodem páru, který se handrkuje o embrya

V černé komedii Válka Roseových z roku 1989 se Michael Douglas a Kathleen Turnerová během rozvodového soudu zarputile a nechutně navzájem ničí. Název filmu se teď mezi Američany vžil pro nestoudné tahanice o majetek a děti v manželství spějícímu ke konci.

Válka Roseových, tedy Heidemannových, se odehrává uprostřed právní a ideologické debaty napříč celou zemí, píše list The Washington Post.

Poté, co jí lékaři v roce 2017 diagnostikovali rakovinu prsu ve třetím stadiu, čelila Honeyhline chmurné realitě: její schopnost porodit další dítě nemoc značně omezila. Američanka však věděla, že navzdory několika kolům chemoterapie má stále šanci. Se svým tehdejším manželem měli totiž ještě dvě zmrazená embrya. V roce 2015 je zmrazili při umělém oplodnění ve zkumavce (odborně in vitro fertilizace- IVF, procesu, při němž je vajíčko oplodněno spermií mimo dělohu), připomíná WP.

„Myslím, že jejich hodnota se nedá vyčíslit, protože bez těchto embryí bych už neměla žádné biologické děti,“ řekla Honeyhline během své soudní výpovědi.

Soudkyně Dontaè L. Buggová má nyní, už po rozvodu manželů, u okresního soudu ve Fairfaxu posoudit, co se má stát s embryi poté, co žena podala na svého někdejšího manžela žalobu na rozdělení majetku.

Honeyhline Heidemannová podle listu Daily Mail v soudní síni vypověděla, že chce, aby obě embrya připadla jí, avšak souhlasila by i s tím, aby soud každému přidělil jedno.

Její někdejší choť se zase domáhá toho, aby embrya zůstala uskladněna, dokud se s „bývalou“ nedohodnou, jak s nimi naložit. „Bylo by pro mě velkou zátěží mít s bývalou manželkou další děti,“ sdělil soudu.

Jeho ex, která pracuje pro Microsoft, namítá, že bude souhlasit s tím, aby se její bývalý manžel na výchově nových dětí nepodílel. „Plody pro mě představují jedinou šanci, jak mít po boji s rakovinou další biologické dítě,“ vysvětlila u soudu.

Jason Zellman, právní zástupce Heidemannové, tvrdil, že embrya by měla být považována za majetek, protože Heidemannovi podepsali v roce 2018 smlouvu, v níž jsou jako vlastnictví zmíněna. V rozvodových papírech pak stojí, že budou zárodky uchovávat, dokud nebude rozhodnuto, jak s nimi naložit – buď na základě soudního rozhodnutí, nebo na základě písemného vypořádání se mezi nimi.

Žaloba manželů Heidemanových přichází uprostřed právní a ideologické debaty o budoucnosti umělého oplodnění a o tom, zda by měly být plody považovány za lidi. Podle zprávy organizace Pregnancy Justice nejméně pět států definovalo ve svých právních kodexech plody jako „osoby“, „jednotlivce“ nebo „lidské bytosti“.

V únoru Nejvyšší soud v Alabamě rozhodl, že zmrazené plody jsou lidé, a stanovil, že ti, kdo je zničí, mohou být pohnáni k trestní odpovědnosti. Od tohoto rozhodnutí v Alabamě několik klinik pro léčbu neplodnosti ve státě zastavilo léčbu umělým oplodněním in vitro.

Případ Heidemannových již vyvolal pobouření veřejnosti, když se v předběžném líčení soudce Richard E. Gardiner odvolal na zákon z doby otrokářství, aby zamítl Heidemannovo tvrzení, že se na embrya nevztahuje státní zákon o vypořádání podílů.

Gardiner citoval zákon státu Virginie z 19. století, který umožňoval považovat otroky za „zboží nebo movitý majetek“ oddělený od půdy, na níž pracovali, a nikoli za její součást.

„Před rokem 1849 mohli být otroci rozděleni v naturáliích nebo se stát předmětem prodeje, protože právo je považovalo za osobní majetek nespojovaný s půdou,“ napsal Gardiner.