Vakcíny proti koronaviru by se mohly produkovat v rostlinách

Tuto možnost zkoumají výzkumníci z kalifornské univerzity v Riverside, kteří se pokoušejí dosáhnout toho, aby se mRNA dostala do těl rostlin, kde by se replikovala.

Rostliny by pak mohly vyprodukovat dost mRNA, kterou by nebylo nutné uchovávat hluboce zmraženou, a dokonce by se mohla přijímat perorálně. Stačilo by rostlinu sníst.

„Ideálně by jedna rostlina mohla vyprodukovat dost mRNA pro očkování jedné osoby,“ uvedl profesor Juan Pablo Giraldo, který se na výzkumu podílel.

„Zkoušíme tento přístup u špenátu a salátu a máme dlouhodobý cíl, aby si je lidé pěstovali na svých vlastních zahrádkách,“ dodal Giraldo.

Účinná látka se vytváří v chloroplastech. „Tyto malé, sluncem poháněné továrny vyrábějí cukry a další molekuly, které umožňují rostlinám růst. Jsou také nedotčeným zdrojem pro vytváření požadovaných molekul,“ upozorňuje profesor.

Už dříve Giraldo ukázal, že jsou chloroplasty schopny vytvářet i látky, které nejsou rostlině vlastní, na základě vnesených genů, které rostlina nemá, uvedl web univerzity. Vrcholem snažení je vytvářet právě mRNA vakcíny.

Plány vyrábět očkovací látku s pomocí rostlin jsou starší, látky už se zkoušely u vakcín proti chřipce.

V rostlinách se syntetizují virům podobné částice, aby se aktivoval imunitní systém člověka. Na tom pracovala dceřiná firma British American Tobacco (BAT) Kentucky BioProcesing.

Podobný přístup zkoušela i kanadská firma Medicago, kterou z třetiny vlastní Phillip Morris. Genetickou informaci o viru vložili do půdní bakterie, která se dostala do rostliny příbuzné tabáku Nicotiana benthamiana, a ta začala produkovat účinnou látku.

Medicago se nejdále dostalo s vakcínou proti chřipce, která už prodělala všechny tři fáze klinických zkoušek, a už ji posuzují příslušné lékové úřady. Ve třetí fázi klinických zkoušek je takto vyráběna vakcína proti koronaviru a v první proti rotaviru.

Kalifornský přístup je odlišný v tom, že se pracuje jen s S-proteinem viru.