V USA se schyluje k bitvě hodnot. Nejvyšší soud projedná právo na potrat

Bude to vůbec poprvé, co tuto problematiku nejvýše postavení soudci v Americe projednají v tomto složení.

Minulý rok prosadil tehdejší prezident Donald Trump do Nejvyššího soudu svou nominantku Amy Coneyovou Barretovou. Konzervativně smýšlející soudci tak získali většinu 6:3.

Mississippi žádá soud, aby mu dovolil zakázat potraty po 15. týdnu těhotenství. Výjimkou by bylo ohrožení života matky či poškození plodu, pak by ženy mohly uměle přerušit těhotenství i později.

Právo na potrat je přitom zaručeno přelomovým rozhodnutím Nejvyššího soudu (zvaný Roeová vs Wade) z roku 1973. Dosud ve státě platí, že potraty se provádí do 20. týdne těhotenství.

Odborníci upozorňují, že Nejvyšší soud nemůže státu vyhovět bez toho, aby toto stanovisko otočil. Všechny nižší instance zatím zákon smetly ze stolu.

Podle informací serveru Axios se bude slyšení ohledně tohoto zákona konat někdy na podzim letošního roku, tedy před takzvanými „průběžnými volbami”, které tradičně připadají na polovinu funkčního období úřadujícího prezidenta. Ať už bude rozhodnutí soudu jakékoli, nepochybně dále rozvíří emotivní kulturní války na Západě.

Mississippi není jediným státem, který se snaží ženám v Americe dané právo na potrat odebrat. Od roku 2019 byly podobně laděné normy anulovány v Alabamě, Arkansasu, Georgii, Kentucky, Louisianě, Montaně, Missouri, Ohiu, Oklahomě, Jižní Karolíně, Utahu a v Tennessee.

Ve středu se přidal také Texas, jehož republikánský guvernér Greg Abbott podepsal zákon, který jde ještě dál a zakazuje interrupce už po 6. týdnu, tedy v době, kdy hodně žen ani neví, že jsou těhotné. Výjimky pro znásilnění či zplození dítěte v rámci incestního vztahu zákon neobsahuje.

Jak podotýká Axios, zákon umožní komukoli – tedy i lidem, kteří s danou ženou nemají vůbec nic společného – zažalovat lékařskou kliniku, která interrupci provede po limitu.

Případ známý jako „Roeová vs Wade” je jeden z nejkontroverznějších precedentů v historii amerického soudnictví vůbec. V roce 1970 zažádala jistá Jane Roeová z Texasu o potrat, ale protože jí to tamní zákony zakazovaly, obrátila se na soud.

Stát Texas zastupoval právník Henry Wade. Soud nakonec Roeové vyhověl, mimo jiné proto, že byla obětí znásilnění. Podle soudu byla chráněna čtrnáctým dodatkem ústavy, který všem americkým občanům dává „právo na soukromí”. Soudci se ovšem zdráhali zneplatnit přímo texaský zákon, a tak se případ dostal až k Nejvyššímu soudu. Ten nakonec rozhodl ve prospěch Roeové.

Rozhodnutí podle všeho nevyústilo ve zvýšený počet potratů. Podle americké CDC mezi lety 2006 a 2015 klesly případy interrupce o 26 procent. Řada států se přesto snaží potraty Američankám znepřístupnit různými omezeními a obstrukcemi.

Jedním z důvodů, proč je téma interrupcí v USA tak vyhrocené, je náboženství, které je v americké společnosti znatelné. A to i přesto, že si Otcové zakladatelé dali při psaní americké ústavy velmi záležet na tom, aby bylo oddělení státu od církve jednoznačné. První dodatek explicitně zakazuje federální vládě jakýmkoli způsobem zasahovat do náboženské svobody jedince.

Podle dostupných dat věří v Boha 80 procent obyvatel, téměř 71 procent se hlásí ke křesťanství. Z průzkumu prestižní organizace Gallup dokonce vyplývá, že každý čtvrtý Američan věří, že Bůh člověka stvořil před 10 tisíci lety.