V USA se po žádosti o zatykač na Netanjahua jedná o uvalení sankcí na ICC

Republikán James Risch se během úterního zasedání senátní komise pro zahraniční vztahy zeptal, zda by demokrat Blinken podpořil legislativu, jež by odpovídala na to, že ICC „strká nos do záležitostí zemí s nezávislým, legitimním, demokratickým justičním systémem“.

Blinken na tuto otázku odpověděl během jednání Kongresu. „Na nalezení vhodné odpovědi s vámi chceme pracovat na oboustranné bázi. Jsem odhodlán to učinit. O tom, že se musíme podívat na vhodné kroky, jak se s hluboce chybným rozhodnutím vypořádat, není pochyb,“ řekl zákonodárcům.

Žádost o vydání zatykačů na Netanjahua, Gallanta, a představitele Hamásu Jahjá Sinvára, Muhammada Dajfa a Ismaíla Haníju oznámil hlavní prokurátor ICC Karim Khan v pondělí. USA nejsou členem tribunálu, ale BBC připomíná, že mnoho jeho předchozích kroků, jako například vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina, otevřeně podporovaly.

Americký prezident Joe Biden žádost o vydání zatykačů v pondělí označil za „skandální,“ protože podle něj „mezi Izraelem a Hamásem není žádný příměr“. V tomto stanovisku našel poměrně vzácnou shodu s názorem opozičních republikánů. Ti od té doby, co ICC začal vyšetřovat izraelské vedení války v Gaze, proti trestnímu tribunálu představili dva návrhy sankcí.

Podpoře se těší hlavně návrh texaského republikána Chipa Roye pojmenovaný Zákon o neutralizaci nelegitimního soudu. Pokud by soud neupustil od procesů proti „osobám chráněným USA a jejich spojenci,“ tak by navrhovaný zákon všem představitelům ICC zapojeným do případu zabránil ve vstupu do Spojených států, zrušil platnost jejich amerických víz a zakázal by jim na americké půdě provádět nemovitostní transakce.

Návrh má nyní nejméně 37 „spolusponzorů“ včetně třetí nejvýše postavené republikánky ve Sněmovně reprezentantů Elise Stefanikové, jež v případě znovuzvolení Donalda Trumpa patří k favoritům na jmenování kandidátem na post viceprezidenta USA. Stefaniková se nedávno vrátila z cesty do Izraele, kde se sešla s Netanjahuem a rodinami rukojmích. ICC podle ní „srovnává mírumilovný národ chránící své právo na existenci s radikálními teroristickými skupinami páchajícími genocidu“.

Otázkou zůstává, zda návrh bude mít též podporu demokratů. Liberální křídlo strany se s Bidenovým postojem ke konfliktu už měsíce vyrovnává. Prezident sám přitom svou kritiku operací Netanjahuovy vlády od začátku konfliktu vyostřil, a to pravděpodobně ve snaze vyhovět mladým progresivním voličům.

Někteří levicoví demokraté krok prokurátora ICC přivítali. Patří k nim i kongresmanka za stát Minnesota Ilhan Omarová, podle níž jsou obvinění tribunálu „značná“ a USA jej musí podporovat, jako to učinily v předchozích případech. „Žádost o vydání zatykače je pouhým začátkem soudního procesu. ICC je funkční soud, jenž o vině, nevině a zamítnutí případů jedná tak, jak bychom od nestranného a apolitického soudního orgánu očekávali,“ uvedla v pondělním vyjádření.

Amerických jednání o uvalení sankcí na ICC si všimlo i Rusko, na něž bylo od začátku invaze na Ukrajině uvaleno několik sankčních balíčků. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k situaci vyjádřil tak, že „postoj a ochota k užití sankčních metod i proti ICC jsou více než podivné.“