Článek
Svědkem historické události v Cartageně na severu země bylo podle agentury AP 2500 hostů včetně zahraničních, oblečených na znamení míru v bílém. Byl mezi nimi i generální tajemník OSN Pan Ki-mun nebo americký ministr zahraničí John Kerry. Dokument, který má 297 stran, podepsali kolumbijský prezident Juan Manuel Santos a vůdce skupiny Rodrigo Londoňo.
"Nikdo by neměl pochybovat o tom, že povedeme politiku beze zbraní," řekl šéf FARC a požádal oběti povstalců za odpuštění. "Jsme všichni připraveni odzbrojit, v našich duších i v našich srdcích," dodal.
Konec temného období
Santos řekl, že skončilo temné období, které vrhalo na zemi stín více než půl století. "Otevíráme naše srdce novým zítřkům (plným možností)," prohlásil.
Mnoho lidí v publiku mělo podle AP při podpisu dohody slzy v očích a ozývaly se výkřiky, aby se oba signatáři objali. Ti si ale nakonec jen potřásli rukama. Součástí ceremoniálu byla také minuta ticha na památku obětí.
Mírovou dohodu ještě musejí Kolumbijci schválit v referendu, které se uskuteční 2. října. Očekává se, že tak učiní. Rebelové pak podle dohody v příštích šesti měsících odevzdají zbraně pozorovatelům OSN a utvoří politickou stranu. Části kolumbijské společnosti ale vadí, že vůdci povstalců si mohou prostřednictvím této smlouvy zajistit beztrestnost, i když měli podíl na zabíjení vojáků či civilistů.
Radikálně levicové hnutí FARC, které má v současnosti zhruba 7000 členů, založil v roce 1964 Manuel Marulanda, zvaný Tirofijo (Přesná rána). Vedl je až do své smrti v březnu 2008. |
---|
Tehdy mělo hnutí asi 16 000 členů a ovládalo zhruba třetinu Kolumbie, zejména jih země. Finance získávalo z obchodu s drogami a prostřednictvím únosů a vydírání. |