V Kanadě prodávají kostely, církev nemá peníze pro oběti zneužívání

Arcibiskupství v Saint John's musí lidem, kteří zažili sexuální zneužívání v bývalém sirotčinci Mount Cashel, zaplatit skoro 50 milionů kanadských dolarů (asi 915 milionů korun). Jde o jeden z prvních pedofilních skandálů katolické církve v Kanadě. Arcibiskupství ovšem peníze nemá a Vatikán mu pomoci nehodlá.

Věřící jako Jerome Fennelly chodí do kostela Holy Rosary 62 let a zprávě o prodeji nechce uvěřit. „Ten kostel jsme postavili my a teď může přijít arcibiskupství ze Saint John's a prodat ho? To nedává smysl,“ řekl. Stejně jako ostatní farníci má do 2. července čas rozhodnout se, zda kostel odkoupí věřící, podle kterých jim ovšem stejně patří. Arcibiskupství už farnosti zabavilo téměř všechny peníze.

Pokud se tedy lidé rozhodnou k odkupu, budou začínat od nuly. Pokud se smíří s tím, že budou chodit na mše do kostela, který jejich nebude, riskují. V oblasti jsou na prodej všechny katolické kostely, a když si je nikdo nekoupí, mohou zaniknout.

Roku 2019 odvolací soud provincie Newfoundland a Labrador rozhodl, že arcibiskupství v Saint John's nese odpovědnost za sexuální zneužívání čtyř chlapců v sirotčinci letech 1940, 1950 a 1960. Zařízení vedla sice irská kongregace křesťanských bratří, ale podle soudu arcibiskupství strpělo, aby tam duchovní beztrestně a po celá desetiletí zneužívali děti. Soudce čtyřem obětem přiznal odškodné 2,4 milionu dolarů a otevřel cestu pro další soudní řízení proti arcibiskupství.

„Nepřeji nikomu nic zlého, ale církev je odpovědná za to, co se nám stalo, a musí za to zaplatit. Pokud to znamená zabavení kostelů a škol, nechť se stane. Je to důležité pro mne i ostatní chlapce,“ řekl jeden ze zneužívaných, který je označován jen fiktivním jménem Bruce.

Podle jeho výpovědi si dospělí, kteří v sirotčinci působili, počínali mimořádně brutálně. Nutili chlapce, aby se před očima ostatních bičovali, a zjišťovali, kdo bije nejvíc. Pak ale laskali, objímali a znásilňovali děti, jež měli chránit. „Něco takového bylo k vidění v koncentračních táborech,“ míní Bruce.

Skandál byl zveřejněn roku 1989 a mnozí informacím odmítali uvěřit, jiní, jako Françoise Enguehardová, přestali chodit do kostela. „Bydlela jsem vedle toho sirotčince a záviděla jsem tamním dětem, protože měly bazén. Říkávala jsem si, že mají štěstí. Když se to provalilo, bylo to, jako by znásilnili nás všechny,“ řekla.

V 90. letech byli členové kongregace křesťanských bratří odsouzeni a uvězněni, soudní spory kolem odškodnění ještě neskončily. Advokát Geoff Budden zastupuje 86 obětí a 31 let strávil stíháním provinční vlády, kongregace křesťanských bratří i arcibiskupství. Uvažoval dokonce i o stíhání Vatikánu.

Prodej nemovitostí arcibiskupství je zatím poslední etapa nekonečné právní bitvy. Prodalo se už několik staveb a pozemků, v březnu šly na prodej další. Nejcennější je bazilika Jana Křtitele se 17 zvony a kryptou s hroby dvou biskupů. Může skončit v demolici, protože je plná azbestu.