Článek
"Je to druh kulturního šoku," uvedl Mark Mather z výzkumného úřadu pro populaci ve Washingtonu. USA už dávno nejsou zemí bílých anglosaských protestantů. Podle Mathera trend bude pokračovat.
K tomuto vývoji přispívá několik důvodů - především je to vyšší porodnost v černošských a hispánských rodinách, ale také imigrace a stěhování hispánců a černochů do nových oblastí. Kalifornie už dávno není jediným státem, kde ostatní etnika hrozila odsunout nehispánské bělochy do role menšiny. V tomto státě minority už koncem 90. let tvořily skoro polovinu obyvatel.
Hispánci se cítí ohrožení
Hispánci si ale stěžují, že jsou nyní mnohem hůře přijímáni než před lety. Učitelka Teresita Jacintová, žijící ve Woodbridge na severu Virginie řekla, že se v oblasti cítí méně vítaná než před třiceti lety, kdy se tam přestěhovala. "Nejenom, že se cítíme méně vítaní, ale také ohroženější," dodal ještě Jacintová.
V okrese Prince Williama, kde žije, mají nehispánští běloši těsnou většinu, přitom ještě v roce 2000 představovaly dvě třetiny populace. Hispánců tam nyní žije 70 000, což je dvojnásobný počet než v roce 2000.
V okrese nedávno prošel zákaz poskytovat veřejné služby ilegálním imigrantům, kterých žije v USA na 12 miliónů a většina jich pochází právě ze zemí Latinské Ameriky.
Demografické změny po Katrině
Zpráva jako první postihuje změny v rozložení etnik po hurikánu Katrina, který zasáhl oblasti při pobřeží Mexického zálivu. Záplavy tehdy vyhnaly desetitisíce lidí, což se výrazně projevilo na etnickém složení v oblasti. V Orleans Parish vzrostl podíl nehispánských bělochů z 27 procent v roce 2005 na 34 a podíl černochů klesl 68 procent na 59. Právě nejpostiženější černošské rodiny hledaly nové domovy v jiných místech USA.