Článek
Oblast je navíc tak utajená, že není žádná kontrola nad množstvím špionážních a kontrašpionážních programů a neví se, které se překrývají a na kolik vše přijde.
List zjistil, že na programech spojených s bojem proti terorismu se zajištěním národní bezpečnosti a s poskytováním špionážních informací pracuje 1271 vládních organizací a 1931 soukromých firem. Nejvyšší stupeň prověrky pro práci s tajnými informacemi má v USA 854 000 lidí. Jen v okolí Washingtonu bylo od září 2001 vybudováno nebo se buduje 33 komplexů pro práci zpravodajců. Celková plocha jejich kanceláří přestavuje rozlohu třikrát větší, než má Pentagon.
Mnohé organizace dělají tutéž práci. Sledování toku peněz do kapes teroristů provádí 51 federálních a vojenských organizací působících v 15 amerických městech. Každoročně se publikuje na 50 000 zpravodajských a špionážních analýz, což jednotlivec nemůže přečíst.
Podstatné informace chybí nebo se ztrácejí
Celé džungli chybí jasné zaměření, ne však prostředky. To se jasně ukázalo loni, když střílel ve Fort Hood vojenský psychiatr a zabil 13 vojáků. Byl napojený na muslimské radikály, ovšem o tom neinformovala žádná z vojenských tajných služeb. Je tomu tak navzdory faktu, že právě k tragédii 11. září přispěla špatná koordinace mezi různými zpravodajskými službami.
Celé džungli chybí jasné zaměření, ne však prostředky. To se jasně ukázalo loni, když střílel ve Fort Hood vojenský psychiatr a zabil 13 vojáků. Byl napojený na muslimské radikály, ovšem o tom neinformovala žádná z vojenských tajných služeb. Je tomu tak navzdory faktu, že právě k tragédii 11. září přispěla špatná koordinace mezi různými zpravodajskými službami.
Celé džungli chybí jasné zaměření, ne však prostředky. To se jasně ukázalo loni, když střílel ve Fort Hood vojenský psychiatr a zabil 13 vojáků. Byl napojený na muslimské radikály, ovšem o tom neinformovala žádná z vojenských tajných služeb. Je tomu tak navzdory faktu, že právě k tragédii 11. září přispěla špatná koordinace mezi různými zpravodajskými službami. Také pokus o teroristický útok na letadlo v Detriotu nikdo nečekal. Naštěstí si atentátníka všiml jeden z pasažérů a zasáhl. Důvodem chybějících informací bylo, že sledování přesně takovéhoto útoku nebylo náplní práce žádné z organizací a věnovat se jim by si vyžádalo další peníze.
Celé džungli chybí jasné zaměření, ne však prostředky. To se jasně ukázalo loni, když střílel ve Fort Hood vojenský psychiatr a zabil 13 vojáků. Byl napojený na muslimské radikály, ovšem o tom neinformovala žádná z vojenských tajných služeb. Je tomu tak navzdory faktu, že právě k tragédii 11. září přispěla špatná koordinace mezi různými zpravodajskými službami. Také pokus o teroristický útok na letadlo v Detriotu nikdo nečekal. Naštěstí si atentátníka všiml jeden z pasažérů a zasáhl. Důvodem chybějících informací bylo, že sledování přesně takovéhoto útoku nebylo náplní práce žádné z organizací a věnovat se jim by si vyžádalo další peníze.
Na ministerstvu obrany, které řídí dvě třetiny zpravodajských programů, je jen hrstka lidí, kteří mají právo číst všechny tajné informace. Dva z nich řekli, že zpráv je tolik, že je nelze sledovat: „Nežiju dost dlouho, abych mohl přehlédnout všechno,“ řekl jeden z nich listu. Druhému z nich zase promítali zprávy v malé temné místnosti, ovšem nesměl si vzít s sebou ani tužku. „Nic si z toho nepamatuju,“ sdělil listu.
Více je lépe
Ministr obrany Robert Gates podle washingtonského deníku nemá pocit, že by vládní byrokracie nebo soukromé zpravodajské agentury narostly do takových rozměrů, že by bylo obtížné je zvládat. Připouští nicméně, že je občas obtížné získat přesnou informaci. "Devět let po 11. září má asi smysl podívat se na to a říci OK, vybudovali jsme obrovské kapacity, nemáme víc, než je třeba?'" řekl ministr obrany.
Předchozí šéf národní bezpečnosti Dennis C. Blair ale neměl pocit, že zpráv je nadbytek, i když přiznal, že se překrývají: „Mnoho je jich redundantních, ale je to střiženo na míru potřeby každého (objednavatele).“ Podle něj lze mít přehled. Později však k situaci po 11. září uvedl, že se možná dělalo víc, než bylo třeba.
Mrhání
Kontrarozvědka Pentagonu měla před útoky al-Káidy 7500 zaměstnanců, nyní jich má 16 500. Rozpočet Národního bezpečnostního úřadu, který kontroluje elektronická média, se zdvojnásobil.
Kongres devět dnů po útocích uvolnil 40 miliard na posílení bezpečnosti a na globální ofenzívu proti al-Káidě. V roce 2002 k nim přibilo 36,5 miliardy a v roce 2003 44 miliard.
V roce 2002 vzniklo 37 organizací sledujících zbraně hromadného ničení, shromažďujících informace o možných hrozbách a zaměřující se na protiteroristické akce. Další rok jich přibylo 26, v roce 2007 31, v roce 2008 dalších 32 a v roce 2009 dalších 20. Celkem bylo vytvořeno nebo reorganizováno 263 organizací a úřadů, které vyžadovaly další zaměstnance, nejen experty, ale taky zázemí.
Ještě před vydáním článku Bílý dům oznámil, že vláda Baracka Obamy si je těchto problémů vědoma a míní je řešit.