Článek
Spojené státy totiž vůči Číně reálně uplatňují ještě vyšší cla, než po středečním navýšení referovala velká část světových médií. Konečná plošná sazba nyní činí 145, nikoliv 125 procent, uvedla stanice CNBC.
„Trumpův poslední výnos zvýšil cla vůči Pekingu na 125 procent z 84 procent. Ale to vše se připočítává k dřívějšímu 20procentnímu clu, které Trump už předtím uvalil na Čínu kvůli fentanylu,“ vysvětlila.
Americké toky ropy nejsou podle agentury Bloomberg pro Čínu v žádném případě životně důležité. V prvních měsících letošního roku tvořily zhruba jedno procento celkového dovozu asijské velmoci, uvedla agentura odvoláním na údaje analytické firmy Vortexa Ltd. Kolaps nákupů ropy ale svědčí o širším rozpadu obchodních vztahů mezi dvěma největšími světovými ekonomikami.
Americká ropa je teď pro Čínu drahá
„Vzhledem k tomu, že Čína uvalí 84procentní cla na zboží z USA, náklady na americkou ropu budou téměř dvojnásobné,“ řekl Ivan Mathews, vedoucí analýzy Vortexy. „Proto je nákup americké ropy pro čínské rafinerie neekonomický,“ vysvětlil. Dovoz ropy z USA do Číny se „pravděpodobně v nadcházejících měsících sníží na nulu, pokud zůstanou současné úrovně cel,“ dodal.
„Čínský dovoz ropy z USA se zmenšil na pramínek,“ napsala agentura Bloomberg ke grafu znázorňujícímu pokles dovozu.
Část této ropy podle ní samozřejmě nejspíš poputuje k jiným kupcům v Asii. V posledních dnech nakupovaly hlavně indické rafinerie, aby využily nižších cen americké ropy. Podobně se chovali i zpracovatelé ropy v Japonsku.
Čína pak pravděpodobně výpadek americké ropy pokryje dodávkami od producentů z Blízkého východu, jako je Omán nebo Spojené arabské emiráty, i když by také mohla zvýšit nákup „citlivé“ ropy z Íránu a Ruska.
