Článek
Bezpečnostní poradce řekl, že ministr obrany Lloyd Austin provede přezkoumání rozmístění sil. A dodal, že se zmrazí stahování jednotek z Německa, o němž loni rozhodla Trumpova administrativy. Trump loni v červnu ohlásil, že chce zásadně snížit počet vojáků působících v Německu, a to až o 12 000.
Bývalý ministr obrany Mark Esper v červenci řekl, že by z 35 000 Američanů sloužících v Německu mělo být do USA převeleno 6500 a dalších 5400 pak do jiných evropských zemí. Počítalo se i s přesunem velitelství ze Stuttgartu do Belgie. Důvodem byl Trumpův názor, že Německo neinvestuje dostatečně do své armády a neplní povinnost dávat na armádu aspoň dvě procenta HDP. Trump hovořil o tom, že Německo alianci dluží miliardy dolarů.
Prohlášení Jakea Sullivana ukazuje, že Biden bude klást větší důraz na bezpečnost Evropy a transatlantické vztahy.
Očekává se rovněž vyjádření k Rusku. Sullivan řekl, že je třeba, aby se Rusko za své „destabilizační" aktivity odpovídalo, protože „to ovlivní jeho chování v budoucnu".
USA omezí počet vojáků v Německu, aby neplatily tolik za ochranu jiných zemí
Podle poradce Biden také oznámí, že Spojené státy ukončí podporu ofenzívě v Jemenu. USA podporují arabskou koalici vedenou Saúdskou Arábií, jíž však jsou připisovány útoky na civilní objekty včetně škol a nemocnic.
Biden by měl podle listu The Wall Street Journal jmenovat zkušeného diplomata Timothylo Lenderkinga svým zvláštním vyslancem pro Jemen. Jeho úkolem by mělo být ukončit občanskou válkou v zemi, do níž zasahují arabské země z Perského zálivu i Írán.
Před týdnem americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že znovu zhodnotí zařazení jemenských šíitských Húsíů na seznam teroristických organizací. Húsíové to uvítali.
Biden podle Sullivana hodlá také zvážit vydání exekutivního příkazu v reakci na převrat v Barmě a zavést sankce cílené na barmskou armádu.