Článek
Obama zároveň zopakoval, že nehodlá do Iráku poslat americké vojáky, kteří by se přímo zapojili do bojů proti povstalcům. Je však prý připraven provést cílené vojenské akce, pokud si to situace vyžádá.
Hlavní prioritou USA podle Obamy zůstává ochrana amerických občanů, kteří se v Iráku nacházejí, včetně zhruba 5000 spolupracovníků velvyslanectví v Bagdádu. Ve spolupráci s Iráčany ale Spojené státy chtějí posílit zpravodajskou činnost, aby získaly lepší informace o aktuální situaci na severu země. Vybudují prý také dvě operační centra: v Bagdádu a na severu Iráku.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Ještě tento týden vyrazí na Blízký východ americký ministr zahraničí John Kerry, aby podpořil snahy o urovnání konfliktu. Jeho hlavním úkolem bude vyvinout diplomatický tlak na iráckého premiéra Núrího Málikího, aby podnikl kroky vedoucí k vytvoření vlády stojící na užší spolupráci šíitů, sunnitů a Kurdů. Obama však zároveň zdůraznil, že výběr vedení země je čistě v rukou Iráčanů. Přílišný tlak na Málikího by ho prý mohl přimknout k Íránu, který šíitského politika otevřeně podporuje.
Obama nicméně připustil, že Írán může hrát při uklidnění krize konstruktivní roli, pokud bude stejně jako USA trvat na rovných právech všech iráckých náboženských a etnických skupin.
Spojené státy opustily Irák v prosinci 2011, kdy oficiálně skončila téměř devět let trvající válka proti režimu prezidenta Saddáma Husajna.