Článek
Program vývoje je tajný stejně jako parametry nové střely. Americké letectvo USAF vývoj následovníka střel AMRAAM oznámilo v roce 2019, když se začaly objevovat záběry čínských bojových letounů vyzbrojených raketami PL-15.
Objevily je v šachtách „neviditelných“ strojů páté generace J-20, tak v závěsnících letadel J-16, což je vylepšená kopie ruského Suchoje Su-27, a stíhacích bombardérů J-10.
Americké piloty bojových letadel častěji kosí rakovina
„Bude to příští zbraň pro získání převahy ve vzduchu,“ řekl už v roce 2019 generál amerického letectva Anthony Genatempo, přičemž zdůraznil, že předností je především to, že má delší dolet než AIM-120.
Nová verze AMRAAMu nestačila
Američané původně předpokládali, že bude stačit vyzbrojit své letouny novou verzí střely AMRAAM AIM-120D s prodlouženým doletem, jenže se ukázalo, že i méně dokonalé exportní verze čínské rakety PL-15E mají podle výrobce dosah 145 km, což je více, než má AIM-120D.
Verze pro čínské letectvo má dosah až 200 km a dá se používat i proti blízko letícím cílům, k ničení střel s plochou dráhu letu, a dokonce i jako protizemní. Mají velkou manévrovatelnost, protože používají dvojpulzní raketový motor.
Jde o raketový motor na tuhé pohonné hmoty, které nevyhoří naráz, ale po vyhoření první části lze později zažehnout i druhou část TPH.
Zaostávání americké výrobní infrastruktury omezuje vojenské schopnosti USA
Vývoj AIM-260 se proto stal prioritou. I v ní byl uplatněn dvoupulzní raketový motor, který zvyšuje manévrovací schopnosti, a také miniaturizace, takže střela nemá být větší než AMRAAM. Menší a přesnější má být i hlavice.
Navíc lze pomocí AIM-260 ničit cíl přímo kinetickou energií, což ukazuje vysokou přesnost. Tento způsob je navíc vhodný pro likvidaci střel s jadernou hlavicí.
Výkony jsou tajné, ale podle serveru The Drive údajně překonávají čínské střely. AIM-260 má létat pětkrát rychleji než zvuk.
Už loni poskytlo USAF firmě Lockheed Martin cílové letouny QF-16, což je bezpilotní verze známých stíhaček F-16, které se po vyřazení používají jako terčové letouny. Údajně se uskutečnilo už 30 testů s QF-16 na floridské základně Tyndall.
Už v dubnu 2020 jich bylo osm a v říjnu loňského roku dalších šest. Zjišťovalo se při nich především to, jak dobře funguje naváděcí systém střely.
Samotná bezpilotní letadla většinou zasažena nebyla, protože rakety měly při testech jen cvičné hlavice. I tak se však z bezpečnostních důvodů používají na dálku ovládané stroje bez pilotů.
Od loňského října navíc nabíhá program zařazení této střely do výzbroje amerického letectva a námořnictva. Také se buduje nový sklad pro tyto střely v Utahu.
The US Air Force flew a few QF-16 FSAT missions in support of the AIM-260 #JATM program in October and November 2020 based on publicly released information. There's a lot of flight test activity planned or executed by the FSAT team in support of this new A2A Missile program. 👇 https://t.co/eH2du9G2Mz pic.twitter.com/VxGsDQT1G4
— Air Power (@MIL_STD) November 20, 2021
Zaostávání USA
Střela vzduch-vzduch dlouhého doletu však není jedinou oblastí, ve které Spojené státy zaostávají za svými soupeři.
Především USA zaostávají ve vývoji hypersonických a kosmických zbraní. Rusko už má hypersonické zbraně ve výzbroji, kinžaly nosí v podvěsu stíhačky MiG-31.
Čína v létě zaskočila USA testem své hypersonické střely, kdy hypersonický kluzák vynesla do kosmu raketa Dlouhý pochod. Hypersonické vztlakové těleso, které může nést hlavici, pak obletělo Zemi a zamířilo do cílové stanice.
Čínská hypersonická střela vyvolává obavy, oblétla Zemi
Tento způsob vypouštění umožňuje zaútočit na USA ze směrů, proti nimž nemají USA obranu. Od čínské hypersonické střely se navíc v poslední fázi letu oddělila další střela. To je technologie, kterou USA nemají a netušily, že s ní Čína disponuje.
Problémem jsou i rakety určené k ničení satelitů, které otestovaly Rusko i Čína. Ty mají i Spojené státy, jenomže USA jsou na satelitech nejvíce závislé. Používají se nejen k navádění zbraní, ale i k důležité datové komunikaci přes satelit.
Vyřazením několika satelitů by šlo ochromit nejen americkou armádu v poli, protože by byla odříznuta od komunikace a dat. Ale lze takto i ochromit civilní infrastruktury, a to nejen telekomunikační, ale i platební.
Americké námořní loďstvo už není největší, Čína staví lodě rychleji
Čína také předstihla USA v počtu válečných lodí a buduje třetí letadlovou loď, která je svými vlastnostmi podobná americkým.
Americké námořnictvo proto požaduje zvýšit počet lodí, je ovšem otázkou, zda se mu podaří Číňany předstihnout, protože ČLR má větší kapacitu loděnic.
V USA už zaznívají varovné hlasy, že pokud Spojené státy nebudou rozšiřovat klíčovou infrastrukturu, kterou potřebují ozbrojené síly, a vysoce kvalifikované odborníky, nemohou do budoucna konkurovat svým soupeřům.