Článek
Podobná invaze v USA byla naposledy zaznamenána v roce 1803. Na jihu a v centrální části země se líhne potomstvo označované římskou číslicí XIX (viz tabulka), které se rojí vždy po 13 letech života v zemi, severněji se pak rojí cikády z potomstva XIII, jehož životní cyklus trvá 17 let.
Potomstva cikád
Cikády se nevyskytují pouze jednou za sedmnáct nebo třináct let. Teoreticky by se měla v různých lokalitách objevit některá z jejich generací, nazývaných anglicky brood – potomstvo.
Tato potomstva jsou označována římskými číslicemi. Cikádám se sedmnáctiletým cyklem jsou vyhrazena číslice I až XVII, číslicemi XVIII a dále se označují potomstva třináctiletých cikád.
Některá z potomstev se však dnes považují za vyhynulá, například potomstvo XI bylo pozorováno naposledy v roce 1954.
Potomstva XIII a XIX, která se souběžně vyrojila tento rok, se přitom považují za nejpočetnější.
Záplava hlasitého hmyzu zasáhla oblast 18 států od Wisconsinu, Illinois či Missouri na Středozápadě až po Severní Karolínu na jihovýchodě USA.
Nejvíce zasaženou je centrální oblast Illinois u města Springfield, kde se teritoria obou druhů setkávají, uvádí agentura AP. Celkem se ze země vyrojily biliony cikád.
„Viděli jsme něco biblického,“ zmínil biolog Gene Kritsky, který periodicky vracející se hmyz sleduje už 50 let. Přesto i on byl ohromen při pozorování tří- až pětimilionového roje cikád, který se usadil na malé ploše v lese severně od Chicaga.
„To, co jsem tentokrát pozoroval, jsem nikdy předtím neviděl,“ doplnil biolog. Předpokládá, že současná invaze potrvá až do konce června.
Hlasité, ale neškodné
Poté, co se dospělé cikády dostanou na povrch, žijí jen několik týdnů a jejich jediným cílem je najít partnera pro páření.
Samičky vajíčka kladou do stromků, kde jsou chráněna proti vysychání. Po několika týdnech larvy ze stromů padají na zem a zamíří do podzemí, kde žijí dalších 13 nebo 17 let, než se opět vydají na povrch.
Potomstvo XIII i potomstvo XIX. USA čeká obří rojení cikád
Vedle hluku, kdy bzukot jejich křídel může dosáhnout až 100 decibelů, čímž se vyrovnají například hlasitosti sekačky na trávu či motocyklu, jsou cikády pro člověka neškodné, nekoušou ani nebodají a nepřenášejí nebezpečné nemoci.
Po jejich páření však zůstává zem několik týdnů pokrytá smradlavými tělíčky, která se postupně rozkládají.
Svým životním cyklem tak cikády napomáhají okysličování půdy a po smrti jsou také cenným zdrojem živin v půdě. Zároveň jsou ideálním zdrojem obživy pro ptactvo a v posledních letech se dostávají také na jídelníčky amerických restaurací.
Rojení cikád je také turistickým lákadlem pro návštěvníky z celého světa.
V areálu přírodního parku Lincoln Memorial Garden u města Springfield ve státě Illinois umístil tamější ředitel mapu USA, kterou návštěvníci zaplnili místy, odkud za pozorováním cikád přijeli.
Na spodku mapy pak musela přibýt kolonka „mimo USA“, kde se doplnili návštěvníci z Belgie, Litvy, Německa, Velké Británie či Japonska, uvádí AP.
„Kdykoli jsme byli na cestě, mysleli jsme si, že máme porouchané auto, Všechno ale byl ten hluk hmyzu,“ vylíčil například David Quinn, který do Chicaga přicestoval ze Severního Irska.
Agentura AP k tomu doplňuje, že je to už třetí neobvyklý přírodní úkaz, který mohli Američané letos sledovat.
Začátkem dubna prošel vnitrozemím Spojených států pás, odkud bylo viditelné zatmění slunce, které přilákalo i statisíce turistů z celého světa.
O měsíc později byla vlivem silné solární bouře na celé severní polokouli pozorovatelná polární záře, kterou zaznamenali i v jižanských státech USA.