Článek
Americký ministr zahraničí Antony Blinken podle agentury AP podepsal výjimku ze sankcí umožňující rozmrazení peněz koncem minulého týdne, tedy měsíc poté, co američtí a íránští představitelé uvedli, že dohoda o výměně vězňů „v zásadě existuje“. Bidenova administrativa o tom ovšem Kongres spravila až toto pondělí.
Výjimka ze sankcí vyvolala kritiku na adresu amerického prezidenta Joea Bidena ze strany republikánů a těch, kteří tvrdí, že dohoda podpoří íránskou ekonomiku v době, kdy Teherán představuje rostoucí hrozbu pro americké vojáky a spojence na Středním východě.
„Je směšné, že se USA nechávají vydírat, aby zaplatily šest miliard dolarů za rukojmí, což nepřímo pomůže financovat zahraniční politiku Íránu číslo 1: terorismus,“ napsal na sociální síti X senátor amerického státu Iowa Chuck Grassley.
Arkansaský senátor Tom Cotton zase uvedl, že Biden „platí výkupné nejhoršímu státnímu sponzorovi terorismu na světě“.
It’s ridiculous for US to be blackmailed into paying $6B for hostages which will help indirectly finance the number 1 foreign policy of Iran: terrorism Last time it was $1.7B traded for hostages next time it will probably be $10B the price keeps going up & up
— Chuck Grassley (@ChuckGrassley) September 11, 2023
Bílý dům se ovšem ohradil proti jakékoli kritice rozhodnutí o výjimce a uvedl, že se jedná pouze o „procedurální krok“, jehož cílem je naplnit předběžnou dohodu dosaženou s Íránem v srpnu.
„Jde o dohodu, která zajistí propuštění pěti neprávem zadržovaných Američanů,“ uvedla Adrienne Watsonová, mluvčí americké Rady pro národní bezpečnost.
Její slova tak nesouzní s těmi, které podle agentury Reuters pronesl mluvčí íránské diplomacie Néser Kanání, a sice, že uvolnění zmrazených peněz s výměnou vězňů nijak nesouvisí.
Podle agentury AP byl převod šesti miliard dolarů rozhodujícím prvkem dohody o propuštění vězňů, díky níž byli minulý měsíc čtyři z pěti zadržovaných Američanů převezeni z íránských věznic do domácího vězení. Pátý zadržený byl v domácím vězení již dříve.
Šéf americké diplomacie uvedl, že zmíněné finanční prostředky, které jsou v tuto chvíli drženy na účtech v Jižní Koreji, budou převedeny na účty „s omezeným přístupem“ v Kataru, odkud bude peníze možné použít „pouze na humanitární účely“.
Mezi americkými vězni jsou Siamak Namazi, který byl zadržen v roce 2015 a později byl odsouzen k 10 letům vězení na základě mezinárodně kritizovaného obvinění ze špionáže. Dále Emad Sharghi, rizikový kapitalista odsouzený na 10 let, a Morad Tahbaz, britsko-americký ochránce přírody íránského původu, který byl zatčen v roce 2018 a rovněž dostal 10letý trest. Čtvrtý a pátý vězeň zatím nebyli identifikováni.