USA: před volbami „říjnová překvapení“

První, komu se v minovém poli cílové rovinky před listopadovými volbami zhoupla půda pod nohama, byl republikán Donald Trump. V sobotu 1. října předložil list The New York Times (NYT) čtenářům informaci, jak si miliardář pomohl od placení daní, a to v masívním měřítku.

Trump totiž v roce 1995 využil klauzule daňového zákona, jež osvobozuje plátce, kteří v daném roce vykážou větší provozní ztráty. A magnát ty ztráty vyčíslil na astronomických 916 miliónů dolarů (přes 22 mld. Kč), čímž podle NYT vyklouzl z placení daní až na neuvěřitelných 18 let.

Ačkoli nejde o trestný manévr, vrhá kauza na uchazeče o post v Bílém domě špatné světlo a určitě sráží z jeho hlavy hřebínek úspěšného byznysmena, jímž se sám tak rád chlubí. Demokratka Hillary Clintonová na něj hned ukázala prstem – jenže vzápětí i ji asi rychle přešel smích.

Server ZeroHedge totiž otiskl faksimile jejího loňského přiznání, v němž politička vykazuje provozní ztrátu přes 699 tisíc dolarů (16,8 mil. Kč), a logicky se ptá, na jak dlouho se vyvlékla z daní ona sama. Clintonové štáb připustil, že využila téže možnosti daňového zákona jako Trump. Podle agentury Bloomberg si tak zámožní Američané počínají velmi často a dál bohatnou.

Mezitím Konsorcium investigativních novinářů přišlo s tím, že Trump v letech 1998–2003 pronajímal kanceláře v newyorské věži General Motors, kterou koupil, bance Melli, a to přesto, že ji USA v roce 1999 označily za banku kontrolovanou íránskou vládou. Později měla tato banka poukazovat peníze na íránskou podporu terorismu a na kontroverzní jaderný program.

Termín „říjnová překvapení“ se vžil od prezidentských voleb 1972, v nichž prezident Richard Nixon obhájil svůj mandát. Pár dní před volbami tehdy na tiskové konferenci jeho poradce Henry Kissinger oznámil, že mírová smlouva o ukončení Američany nenáviděné války ve Vietnamu je „na dosah“.

Podepsána byla až 27. ledna následujícího roku, ale oznámení upevnilo Nixonovo vedení a image.

Byl to zrcadlový tah, jímž chtěl čtyři roky předtím dosluhující prezident Lyndon Johnson pojistit vítězství svému viceprezidentovi Hubertu Humphreymu proti Nixonovi. V roce 1968 jednání o míru sice teprve začala, ale Johnson hlásal, že zastavil bombardování severního Vietnamu, a také sliboval mír. Nixon však měl v Bílém domě informátora – a byl připraven.

Taktika předvolebního šoku však byla v arzenálu volebních týmů už dřív, než byla pojmenována. Už v roce 1964, kdy se prezidentem chtěl stát republikánský ultrakonzervativec Barry Goldwater, nasadil proti obhájci úřadu Johnsonovi těžký kalibr.

Jeden z jeho poradců měl být přistižen při homosexuálním styku na veřejném WC. Naštěstí Goldwaterovo protisovětské jaderné šílenství vystrašilo Američany daleko víc než tato epizoda.

Jedna konspirační teorie tvrdí, že vítěz voleb 1980, Ronald Reagan, se domluvil na propuštění 52 amerických rukojmí zadržených Íránem po islámské revoluci (1979) až po volbách, v nichž vyhrál nad demokratem Jamesem Carterem. Zato prý odměnil Teherán prodejem zbraní přes Izrael, ale šetření Kongresu tento komplot nepotvrdilo.

V uplynulém čtvrtstoletí se mezi „říjnová překvapení“ zapsal rok 1992, kdy čtyři dny před hlasováním byl mezi komplice prodeje zbraní Íránu za Reagana zahrnut i jeho ministr obrany, což poškodilo šance na znovuzvolení George Bushe staršího.

Ve smutně proslulých volbách 2000, jejichž sčítání na Floridě – a tím i celkový výsledek – rozhodl až soud, se těsně před hlasováním ozval advokát ze státu Maine s tím, že kandidát George W. Bush tam byl v roce 1976 zadržen kvůli řízení vozu pod vlivem alkoholu.

Bush to přiznal, ale přesto vyhrál, i když jen o pouhých 537 hlasů nad demokratem Alem Gorem. Bush odolal i obvinění o čtyři roky nato, kdy se už naplno provalily jeho falešné záminky invaze do Iráku 2003.

Tehdy pár dní před volbami opět deník The New York Times přišel s „bombou“, že americká armáda nechala extremisty vykrást sklad zbraní a munice v jedné irácké lokalitě. Demokrat John Kerry pak Bushe obvinil, ale podle vlády byl sklad vyklizen ještě před vloupáním.

Konečně krátce před volbami 2008 agentura AP vyhrabala informaci, že Zeituni Onyangová, nevlastní teta Baracka Obamy, žije ilegálně v Bostonu, ačkoli jí je už čtyři roky odepřen azyl a měla USA opustit. V ovzduší touhy po změně Obama volby přesto vyhrál.

Do kategorie „říjnového překvapení“ je řazen i zvukový záznam z konce září 2012, na němž vyzyvatel Obamy republikán Mitt Romney na mítinku se sponzory kritizuje, že 47 procent Američanů podle něj neplatí federální daně. Volby prohrál.

V nynější vrcholící prezidentské kampani nabité vášněmi kolem obou historicky nejméně oblíbených kandidátů se lze do poslední chvíle dočkat mnoha dalších odhalení, na nichž specialisté obou táborů dlouhodobě pracují, a jejichž zveřejnění pečlivě časují.