Článek
Krok se očekával, list The Washington Post o něm dopředu informovalo několik zdrojů, mimo jiné zastánci kontroly zbraní, diplomaté a bývalí vládní úředníci. Smlouva regulující prodej konvenčních zbraní od pistolí a pušek až po letadla, lodě a ponorky, sahá do doby vlády George W. Bushe. Byla dojednána pod patronátem OSN.
Smlouvu schválilo v dubnu 2013 Valné shromáždění OSN, ale v platnost dokument vstoupil v prosinci 2014. Už v roce 2013 ji podepsal prezident Barack Obama. Američtí zákonodárci ji však nikdy neratifikovali.
Cílem smlouvy je zabránil nezákonnému prodeji zbraní, které mohou rozdmychávat ničivé konflikty. Umožňuje uvalit embarga na dodávky zbraní do určitých oblastí.
Smlouvu ratifikovalo přes sto zemí, včetně zemí NATO. Česká republika ratifikační proces dokončila v září 2014. Dalších třicet států smlouvu podepsalo a neratifikovalo. Rusko, Sýrie a Severní Korea ji nepodepsaly.
Proti smlouvě se staví vlivná Národní asociace držitelů stelných zbraní NRA, podle níž je neefektivní a hlavně představuje ohrožení druhého dodatku americké Ústavy, který umožňuje Američanům vlastnit střelné zbraně.
Obavy NRA považuje za neopodstatněné bývalý zaměstnanec ministerstva zahraničí Thomas Countryman, který byl za Obamy hlavním vyjednavačem smlouvy. Podle něj text vůbec nevyžaduje změny amerických zákonů a nedotýká se druhého dodatku: „Rozhodnutí stáhnout podpis by bylo dalším chybným krokem Trumpovy vlády. Hrozí, že svět budě méně bezpečný místo toho, aby byl bezpečnější.”
Rozhodnutí Trumpa kritizuje Rachel Stohlová ze Stimsonova centra, které se podílelo na návrhu textu: „Tím, že se USA nebudou podílet na ATT, podkopají globální normy obchodu se zbraněmi. Dalším zemím to říká - když by mohly být méně odpovědné Spojené státy, proč ne my?”
Protože USA jsou mezi zeměmi, které ATT jen podepsaly a neratifikovaly, zvažuje se několik způsobů, jak se mohou smlouvou přestat řídit. Od možnosti stažení podpisu až po možnost se na ní jen nepodílet.