Článek
Dohodu s USA uzavřel na sklonku své vlády v říjnu 2009 prezident Alvaro Uribe. Umožnila americkým vojákům využívat až do roku 2020 sedmi základen pro boj proti pašerákům drog a teroristům z levicového hnutí FARC. V Kolumbii může být podle dohody 800 amerických vojáků a 600 civilistů. Americká letadla mohou po celých 24 hodin denně monitorovat dění v zemi a v případě potřeby i zasahovat.
Předseda ústavního soudu Mauricio González řekl, že dohoda „vyžaduje po státu nové závazky i prodloužení dosavadních“.
Podle něj by to bylo možné jen v rámci „mezinárodní smlouvy, která podléhá schválení Kongresem“. Vztahy USA s Kolumbií jsou těsné, Spojené státy jí od roku 2000 poskytly pomoc ve výši sedmi miliard dolarů. Smlouva je pro ně velmi důležitá, protože Ekvádor USA nedovolil dále používat základnu Manta.
Přítomnost amerických vojáků v zemi ale znervózňuje sousední latinskoamerické státy, zejména Venezuelu. Hugo Chávez často říkal, že USA chtějí na jeho zemi zaútočit ze základen v Kolumbii.
Jak se k dohodě postaví současný kolumbijský prezident Juan Manuel Santos, není jasné. Sice má většinu v kongresu, byl ministrem obrany a ve své funkci jednal v roce 2007 s americkým protějškem Robertem Gatesem, ale současně se snaží zlepšit vztahy s Venezuelou.