USA a Kuba zahájily zlomová jednání

Obě strany mají jasnou představu o výsledku – Spojené státy ústy prezidenta Baracka Obamy sice loni v prosinci přiznaly, že jejich tvrdá politika vůči ostrovu nepřinesla očekávaný efekt, ale neustoupily od vize zavést na Kubě západní demokracii.

Kuba, jejíž prezident Raúl Castro byl při oznámení průlomu překvapivě diplomaticky vstřícný, v den zahájení nynějších rozhovorů zopakoval, že podmínkou jejich úspěchu je vzájemný respekt a nedotknutelnost práva na sebeurčení a nezávislost.

„Nemůžeme čekat, že jedna schůzka vyřeší všechno,“ citoval včera kubánský oficiální deník Granma „nejmenovaný zdroj z ministerstva zahraničí“. V článku, který začíná titulkem až dole na první straně listu a jehož text pak zabírá celou pátou stránku, list vypočítává kubánské priority. A ty možná budou pro Američany překvapením.

Ferreirová měla na včerejším jednání „vyjádřit znepokojení“ nad americkým přístupem k občanům Kuby, který je podle Havany podněcuje k nelegální migraci. USA totiž nabízejí právo pobytu každému Kubánci, který dosáhne amerického území tzv. suchou nohou, a garantuje to i kubánským lékařům a specialistům, zběhnou-li z misí ve třetích zemích. Skutečně hořké pilulky mají však přijít na řadu až dnes.

V podstatě technická otázka otevření ambasád v obou hlavních městech totiž pro USA znamená odvolat příkaz, jenž americkým bankám zakazuje vést Kubě účty. To souvisí nejen s embargem, ale i s protiteroristickými opatřeními, takže na pořadu dne je i vyškrtnutí Kuby ze seznamu zemí podporujících terorismus.

Na americký požadavek, aby diplomaté měli svobodu pohybu, odpoví Kuba citátem ženevských dohod o diplomatických misích. Ty zakazují cizím diplomatům činnosti v rozporu se zájmy hostitelské země. Pokud jde o související americký zájem o styk s občanskými iniciativami, včetně těch kritických vůči režimu, zdroj z kubánského ministerstva ujistil, že Američané dostanou kontakty na „všechny uznávané součásti živé občanské společnosti, mimo jiné studentské, ženské, zemědělské, odborové, profesní a zdravotnické organizace“. Američané však budou trvat na svobodných kontaktech především s kritiky režimu, což tyto skupiny částečně legalizuje a ochrání před represemi úřadů.

Na oplátku má Ferreirová zase Jacobsonové tlumočit „legitimní obavy“ z nedodržování lidských práv v nespecifikovaných situacích, k nimž „dochází v USA, ale ne na Kubě“.

Otázka více než 50 let trvající ekonomické, politické a finanční blokády, jejíž zrušení v úterý v Kongresu doporučil Obama, není na programu tohoto setkání. Granma ale v předstihu naznačuje kámen úrazu budoucích rozhovorů na toto téma. „Bude třeba hovořit o kompenzacích za škody a újmy, jež nám tato politika způsobila,“ citoval list představitele ministerstva. Havana tyto škody před časem vyčíslila sumou jeden bilión dolarů, což je zhruba patnáctina amerického HDP (a sedminásobek HDP České republiky).

Podle Rafaela Hernandeze, šéfredaktora kubánského analytického časopisu Temas, je ale hlavní Achillovou patou pro americko-kubánskou normalizaci odlišné chápání demokracie.

„Od časů apoštola naší nezávislosti Josého Martího, od konce 19. století, pohlížíme na demokracii a svobodu jinak než Američané. Není to ani marxistický, ani komunistický pohled, ale pohled spjatý s národní kulturou,“ řekl serveru BBC. Kubánská demokracie je podle Hernandeze dokonalá „na nižších úrovních“, výše k centru ale má nedostatky.

„Politika komunistické strany by měla víc odrážet názory a zájmy nejširších vrstev naší společnosti,“ shrnul – což by měly USA pragmaticky respektovat, a nesnažit se o změnu tamního pojetí demokracie, ale pracovat s ním, uvedla BBC.