Článek
„Cítím osobní podíl, protože jsem je přesvědčil, aby se vzdali svých jaderných zbraní. A nikdo z nich nevěří, že by Rusko podniklo tenhle kousek, kdyby Ukrajina měla ještě jejich zbraně,“ řekl Clinton v rozhovoru pro pořad Prime Time irské veřejnoprávní stanice RTÉ.
Ukrajinci si přitom chtěli jaderné zbraně nechat. „Měli strach se jich vzdát, protože si mysleli, že je to jediná věc, které je ochrání před expanzivním Ruskem,“ dodal Clinton.
Nakonec však Kyjev přesvědčil a v roce 1994 spolu s prezidentem Ruska Borisem Jelcinem a Ukrajiny Leonidem Kučmou podepsal trojstrannou dohodu, že se Ukrajina zbaví jaderných zbraní na svém území, které tam zůstaly po rozpadu SSSR. Výměnou měl Kyjev obdržet garanci zachování územní celistvosti.
Vzdejte se jaderných zbraní, zaručíme vám bezpečnost, připomíná Podoljak Rusům 28 let staré memorandum
Jak tato garance v podobě budapešťského memoranda dopadla, ukázala historie. Rusko ji porušilo v roce 2014, když anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. „Když se mu to hodilo, prezident Putin ji porušil a zabral Krym. Cítím se kvůli tomu hrozně, protože Ukrajina je důležitá země,“ uvedl americký exprezident.
Litujícímu Clintonovi ovšem bylo známo, že se Putinovi dohoda nelíbila: „Věděl jsem, že Putin nepodporoval dohodu prezidenta Jelcina nikdy nenarušovat ukrajinské hranice. Jelcin tu dohodu uzavřel, protože chtěl, aby se Ukrajina vzdala jaderného arzenálu.“
Podporujte Ukrajinu, vzkazuje Clinton
Bývalý americký prezident v rozhovoru také podpořil vojenskou pomoc Ukrajině: „Myslím si, že to, co udělal Putin, bylo velmi špatné. Jsem přesvědčen, že by Evropa a Spojené státy měly nadále podporovat Ukrajinu.“ Podle něj by bylo špatné Ukrajinu opustit.
Po rozpadu SSSR zůstala část sovětských jaderných zbraní na územích Běloruska, Kazachstánu a právě Ukrajiny. Ta měla v té době dokonce třetí největší jaderný potenciál na světě, tvořený cca 2300 jaderných hlavic.
Ukrajina zdědila jaderné zbraně po SSSR, zbavila se jich za sliby bezpečnosti
