Článek
Wollf ke své publikaci uvedl, že stojí na dvou stech rozhovorech a že není „vyfabulovaná”. Podle něj se chová prezident jako dítě, protože „potřebuje okamžité uspokojení. Všechno je o něm. Ten člověk nečte, neposlouchá.”
Trump však tvrdí, že Wolffovi neposkytl přístup do Bílého domu a ani mu pro knihu neposkytl žádné interview. Na to autor zareagoval: „Co bych tam dělal, kdyby mne tam nechtěl? Rozhodně jsem mluvil s prezidentem a nebylo to mimo záznam”. Dodal, že s Trumpem strávil celkem tři hodiny - jak během kampaně, tak po zvolení.
Když odrážel útoky Bílého domu v televizním interview, řekl, že prezident není důvěryhodný a „sto procent lidí kolem něj” zpochybňuje jeho způsobilost vykonávat úřad. Ministr zahraničí Rex Tillerson, který má s Trumpem spory, však odmítl tvrzení autora knihy, že Trumpovi selhává duševní zdraví.
Úřad se mu zalíbil
Wolff informace získával zejména od někdejšího prezidentova hlavního stratéga Stephena Bannona. V knize například tvrdí, že Trump kandidaturu nikdy nemyslel vážně. Prý se chtěl jen zviditelnit pro následnou televizní kariéru – chtěl spustit „pořádně rajcovní“ televizní kanál.
Očekávaná porážka mu měla pouze zajistit status mučedníka, který padl za oběť „křivácké Hillary“, jak tituloval svou soupeřku Clintonovou. Melanii prý Trump říkal, ať je v klidu, protože „tyhle volby nevyhraje“.
Jenže podle knihy se s novou rolí záhy sžil a rychle nabyl přesvědčení, že je schopen úřad vykonávat. Méně jisti si tím byli jeho poradci, kteří mezi sebou bojovali o vliv: museli Trumpa často pracně zasvěcovat do problémů téměř jako malé dítě.
„Nezpracovává informace v běžném slova smyslu. Vůbec nečte. Dokonce si materiály ani neprolistuje. Někteří si myslí, že pro praktické účely je intelektuálně zcela nezpůsobilý,“ píše novinář v knize, jejíž název v překladu znamená Oheň a běsnění: Uvnitř Trumpova Bílého domu.
Je samolibý, tvrdí v knize Wolff
Wolff dále například líčí, jak je Trump citlivý na pozornost ke své osobě. V ložnici, která je poprvé od dob prezidenta Kennedyho oddělena od ložnice první dámy, prý večeří hamburgry v posteli a sleduje při tom tři televizní obrazovky najednou. Zajímá jej hlavně, jak o něm referují zpravodajské stanice.
Do ložnice se zprvu často zavíral i proto, že mu podle Wolffa přišel Bílý dům „poněkud strašidelný“. Dokonce se prý přel s ochrankou - té se nelíbilo, že se zamyká.
Trump se brání tvrzením, že nikdy neautorizoval Wolffův přístup do Bílého domu a že jeho kniha je plná lží. Podle některých komentátorů ale obsah vykresluje obraz Trumpova vládnutí podobně, jak ho dosud líčila média na základě svých dostupných informací.
Pokusy o stažení knihy nevyšly
Dílo způsobilo v USA poprask a Trumpovi právníci pohrozili Wolffovi i vydavateli žalobou a pokusili se distribuci knihy zastavit. [celá zpráva] Vydavatelství však kvůli zvýšenému zájmu pustilo náklad do prodeje už v pátek místo plánovaného úterý.
Na samotného Bannona nyní Bílý dům spustil odvetnou palbu: je prý „paranoidní“ – během působení v roli hlavního stratéga s nikým nemluvil, na e-maily odpovídal jen jediným slovem. Nyní se už „dočista pomátl“, i proto, že chce v roce 2020 také kandidovat na prezidenta.
Právníci už Bannona písemně varovali, že porušil zaměstnaneckou dohodu, jež mu ukládala po odchodu z Bílého domu pomlčet o všem, čeho tam byl svědkem, zejména co se týče informací o Trumpově rodině.
Bannon naopak tvrdí, že existuje třetinová šance, že proti Trumpovi bude veden impeachment, a tutéž šanci dává i tomu, že hlava státu odejde před koncem období.
Způsobí to vyšetřování předvolebních kontaktů Donalda Trumpa jr. s Rusy, což Bannon má za „vlastizradu“.
Navíc soudí, že Trump jr. Rusy dovedl během schůzky v Trump Tower i za otcem. Až se ho na to vyšetřovatelé zeptají, „pukne jako vejce“ a vše přizná.