Trump zvažuje vystoupení z NATO

„Pokud zaplatí své účty, tak rozhodně,“ odpověděl podle NBC Trump na otázku, zda by byl ochoten zachovat stávající roli Spojených států v NATO.

Trump, který se v sobotu v Paříži setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, v rozhovoru také řekl, že se aktivně snaží ukončit válku na Ukrajině, „pokud bude moci“, a dodal, že Ukrajina „možná“ může očekávat, že až se vrátí do Bílého domu, nedostane od USA tolik vojenské pomoci.

Příští americký prezident také v rozhovoru řekl, že hned první den v úřadu hodlá omilostnit ty, které americké soudy odsoudily za útok na budovu Kongresu ze 6. ledna 2021. Slíbil také vyhostit všechny migranty, kteří ve Spojených státech pobývají bez povolení. Trump se prezidentského úřadu ujme 20. ledna 2025.

Trump už při letošní schůzce s maďarským premiérem Viktorem Orbánem ještě před volbami řekl, že v případě zvolení nehodlá finančně podporovat Ukrajinu. V únoru také řekl, že pokud země NATO nebudou dávat dost peněz na obranu a napadne je Rusko, USA jim pod jeho vedením na pomoc nepřijdou.

V kampani také prohlásil, že konflikt na Ukrajině jako zvolený prezident vyřeší ještě před inaugurací, nevysvětlil však, jak si to představuje. V březnu také uvedl, že zasílání zbraní a peněz ukrajinské armádě „není životně důležitým strategickým národním zájmem USA“.

Skepsi vůči americkému angažmá v NATO ale Trump dává najevo dlouhodobě. Už v roce 2000 ve své knize „The America We Deserve“ (Amerika, kterou si zasloužíme) napsal, že „stáhnout se z Evropy by zemi zachránilo ročně miliony dolarů“.

V roce 2018 pak už jako prezident zpochybnil klíčový článek pět smlouvy o společné obraně, když se ptal, zda by se USA měly podílet na obraně malého státu jako Černá Hora, která je tisíce kilometrů daleko. Rovněž tehdy kritizoval, že evropští partneři z aliance neplní svůj závazek vydávat na obranu alespoň dvě procenta svého HDP.