Hlavní obsah

Trump volby neodloží

Washington

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer řekl, že letošní prezidentské volby odkládat nechce, ale nadále má obavy, že by miliony korespondenčních hlasů mohly způsobit komplikace. Uvedl to několik hodin poté, co se poprvé zmínil o možnosti odložit listopadové prezidentské volby, jejichž datum je zakotveno v zákoně.

Foto: Leah Millis, Reuters

Americký prezident Donald Trump

Článek

„Chci volby a výsledek mnohem, mnohem více než vy,” řekl Trump novinářům v Bílém domě. „Nechci odklad. Chci volby. Ale také nechci čekat tři měsíce a pak zjistit, že hlasy úplně chybí a volby nic neznamenají,” prohlásil republikánský prezident, který usiluje o znovuzvolení.

Trump poukázal na nedávné zprávy z médií o možných problémech s opožděnými korespondenčními hlasy a řekl, že by mohlo trvat i týdny, měsíce, ba roky, než se přetřídí.

„Jestli chci změnu termínu? Ne, ale nechci tu mít nečestné volby,” zdůraznil Trump.

Trump o několik hodin dříve dal na Twitteru najevo obavy, že korespondenční hlasování bude zneužito k volebním podvodům. Otázal se, zda by v tom případě nebylo nejlepší odložit volby: „S univerzálním hlasováním poštou (nikoliv hlasováním v nepřítomnosti, které je v pořádku) budou volby 2020 nejnepřesnějšími a nejvíce podvodnými v historii. Pro Spojené státy to bude velký trapas. Odložte volby, dokud lidé nebudou moci hlasovat správně a bezpečně???”

Tuto ideu odsoudili nejen zástupci demokratů, ale i řada republikánů, podle nichž prezident chtěl odpoutat pozornost od nepříznivých zpráv mimo jiné o stavu americké ekonomiky.

Prezidentské volby by se mohly odložit, naznačil Trump

Amerika

Trump se svými úvahami přišel v době, kdy Spojené státy čelí koronavirové pandemii, jež si vyžádala životy více než 150 000 Američanů, i hluboké recesi, které je nejhorší od konce války, a celostátním protestům proti policejní brutalitě a rasismu. Trump navíc zaostává za svým demokratickým protikandidátem Joe Bidenem o 15 procentních bodů.

Datum voleb je dáno zákonem

Prezidentské volby se mají podle federálních zákonů konat každý čtvrtý rok, a to první úterý po prvním listopadovém pondělí, přičemž jakákoli změna data by musela být schválena Kongresem, včetně demokraty kontrolovanou Sněmovnou reprezentantů.

Podle 20. dodatku Ústavy se nový prezident musí chopit funkce 20. ledna následujícího roku.

Související témata:

Výběr článků

Načítám