Trump: Tajemství vzestupu protřelého byznysmena

Trump úspěšně vnutil lidem představu, že tak jako se vlastní pílí propracoval z periferie velkoměsta do srdce Manhattanu, tak se nyní probije do srdce Washingtonu, v zájmu opomíjené bělošské střední třídy. A kupodivu to zabralo.

Co na tom, že se narodil do privilegovaného prostředí coby syn realitního magnáta, který zbohatl na stavbě levných domků na okraji New Yorku. Jeho matka přišla ze skotských Hebrid, pradědeček Drumpf pocházel z Německa a zbohatl zase během zlaté horečky jako hoteliér lifrující zlatokopům prostitutky.

Nyní se však „DT“ stal nejvýraznější postavou protiestablishmentové vlny, jež se vzedmula na Západě. Trump přitom vyčníval už v mládí – za nekázeň ho vyhodili ze střední školy, pětkrát unikl rukování do Vietnamu, z toho jednou kvůli pochybnému zdravotnímu posudku. Studoval ve Filadelfii na Whartonově ekonomické fakultě, součásti prestižní „břečťanové ligy“.

Podnikat začal s „malou“ půjčkou miliónu dolarů od otce. Nyní svůj majetek odhaduje na deset miliard dolarů, ovšem z toho jen na tři si cení své jméno. Magazín Forbes stanovil jeho jmění na 3,7 miliardy dolarů.

Poprvé projevil zájem o kandidaturu do Bílého domu v roce 1987, a i když pětkrát změnil politickou stranu, hlavní teze své prezidentské kampaně opakuje už celá desetiletí. Před 29 lety si stěžoval, že ostatní země Spojené státy „okopávají do kotníků“ a Japonsko je vysloveně „šidí“.

V témže roce vydal podnikatelskou příručku The Art of the Deal, jež mu vynesla pověst „největšího egomaniaka amerického byznysu“. Obsahovala jeho taktiku v kostce. A ta praví, že „nejefektivnější cestou k úspěchu je přehánět, přičemž stačí mít trošku pravdy“.

S tou totiž Trump umí zacházet velmi pružně – klimatické změny označil za „čínský podvod“, tvrdí, že nepodporoval válku v Iráku, i když ji podporoval, lže o počtu přijatých syrských běženců atd.

Ani jedna z těchto nepravd však nezastavila jeho vzestup k nynějšímu triumfu. Jak totiž píše ve své knize, „špatná publicita je vždy lepší než žádná. Skandály zvyšují odbyt!“.

Mimořádně dynamický měl i osobní život. Svou první ženu, Ivanu Zelníčkovou ze Zlína, potkal v roce 1976 a měli spolu Donalda mladšího (*1977), Ivanku (*1981) a Erika (*1984).

Za každé dítě ženě zaplatil 250 tisíc dolarů, protože jich prý chtěl pět. V roce 1985 se ale zakoukal do královny krásy Marly Maplesové, s níž má dceru Tiffany. Vzali se v roce 1993 a manželství vydrželo čtyři roky.

Pak chodil s Carlou Bruniovou, nyní partnerkou francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, nakonec si ale v roce 2005 vzal Slovinku Melanii Knavsovou, s níž má syna Barrona. Takže to na těch pět potomků dotáhl.

Od počátku zaměřil své podnikatelské aktivity na Manhattan. Nejprve přestavěl s pomocí podivných daňových prázdnin hotel Commodore na Grand Hyatt. Zadal si tehdy s italskou betonovou mafií – když v létě 1982 odbory stávkovaly, jedinou budovou na Manhattanu, kde se stavělo dál, byla 68patrová Trump Tower na 5. avenue. Otevírala se v roce 1983.

V letech 1996 až 2015 vlastnil soutěž Miss Universe a měl několik kasin v Trump Plaza v Atlantic City. V roce 1985 tam otevřel také Trump’s Castle, později i Trump Taj Mahal. Když mu kasina zkrachovala, vrhl se od roku 2004 do reality show Učedník.

Ve zmíněné knize The Art of the Deal shrnuje tajemství svého úspěchu: prý jde od začátku jen po nejvyšších cílech a postech. „Zacílím vysoko a pak do toho buším a buším a buším. Občas se smířím s menším ziskem, ale v drtivé většině případů dosáhnu přesně to, co chci.“

Zdá se, že jeho prezidentská kandidatura se stala nejúspěšnějším byznysplánem jeho života.