Trump své výnosy nekonzultuje, může narazit

Bílý dům nepožádal experty ministerstva zahraničí, aby prověřili Trumpovo memorandum o ropovodu Keystone XL, který zastavil bývalý prezident Barack Obama, i když společnost, která chce potrubí postavit, zažalovala Spojené státy o 15 miliard dolarů (378 miliard korun).

Ministr obrany James Mattis a ředitel Ústřední zpravodajské služby (CIA) Mike Pompeo byli zaskočeni návrhem, aby úřady zvážily opětovné využívání výslechových metod, které jsou nyní jako mučení zapovězeny. Pompeo původně při slyšení v Senátu sliboval, že waterboarding nepřipustí, „i kdyby to prezident nařídil“. [celá zpráva]

Pouze malý okruh představitelů ministerstva zdravotnictví věděl o dekretu, který je počátkem k odvolání Obamovy zdravotní reformy známé jako Obamacare. A tito představitelé se o tom navíc dozvěděli jen noc před tím, než byl příkaz zveřejněn. Záležitost podle některých nebyla konzultována ani s klíčovými členy Kongresu. Někteří republikánští zákonodárci na konferenci ve Filadelfii neměli ani tušení, zda se některý z exekutivních příkazů nedostane do rozporu s existujícími zákony, neboť texty nezkoumali.

Vysoké tempo vydávání Trumpových dekretů sice může potěšit jeho příznivce, ale kritici pochybují o tom, zda dokumenty vydávané ve spěchu procházejí potřebnou kontrolou vládních expertů a zákonodárců, kteří ponesou břímě v jejich naplňování.

Právní otázky například vyvolává to, jak země může přinutit společnosti stavící potrubí, aby používaly materiály vyrobené v USA. Nemusí být dostupné a může to porušovat obchodní závazky. Panují rovněž pochyby, zda federální vláda může sebrat miliardy dolarů městům, která jednají v rozporu s imigračními úřady. Podle právních odborníků to není jasné.

„Když hrajete vysokou hru, chcete si být jisti, že máte ty nejlepší a nejhlubší informace, které ve vládě existují,“ prohlásil šéf nezávislé a neziskové organizace Partnerství pro veřejnou službu Max Stier. „Nevíte, co neznáte,“ dodal. Bílý dům záležitost nijak nekomentoval.

Trump, který je prezidentem první týden, jedná stylem, jak byl zvyklý ve své společnosti, během předvolební kampaně i při přebírání moci. Spoléhá na malý okruh důvěrných poradců a postupuje rázně. Demonstrativně ukazuje, jak v Oválné pracovně podpisuje dokumenty vázané v kůži.

Lidé blízcí Trumpovi tvrdí, že chce každý den něco předložit svým příznivcům. „Je rozhodnutý ukázat lidem, že se práce chopil hned od prvního dne,“ citoval Politico jeden zdroj s tím, že Trump takto rovněž demonstruje, že Obamovo funkční období je již minulostí.

Celý proces ale působí v Bílém domě i ve federální vládě chaoticky. Pro některé poradce v Západním křídle Bílého domu, kde má prezident kancelář, je prakticky nemožné dozvědět se o obsahu exekutivních příkazů, tvrdí zaměstnanci. Dekrety podle zákulisních zdrojů vycházejí z pera Trumpova hlavního politického poradce Stephena Millera a Trumpova hlavního stratéga Steva Bannona, další nápady pak poskytuje tým, který má na starost přebírání moci a který nepracuje v Bílém domě. Někteří poradci tvrdí, že někdy rozhodnutí o podpisu konkrétního dekretu v příslušný den padne i na poslední chvíli.

Profesor práva na Georgetownské univerzitě David Vladeck připomenul, že pouze jediná administrativa v minulosti postupovala s dekrety takovýmto způsobem, a to administrativa prezidenta Ronalda Reagana. Naopak Obamovy exekutivní příkazy byly podle někdejších amerických představitelů výsledkem náročného a týdny trvajícího procesu vyjednávání mezi agenturami a zákonodárci. Obama někdy dokonce požádal právníky ze soukromé sféry, aby dokumenty zkontrolovali.

Někteří činitelé včetně senátora za Jižní Dakotu Johna Thunea se domnívají, že Trumpova nynější práce stále vykazuje znaky běžné při přejímání moci a že postupem času Bílý dům bude své kroky lépe koordinovat. Ironií však zůstává, že Trump nyní dekrety využívá, ačkoli v minulosti spolu s dalšími republikánskými členy Kongresu Obamu za neustále vydávání příkazů kritizoval s tím, že jde o velké mocenské zásahy.

Trumpovy příkazy navíc přicházejí s velkými přísliby, zároveň ale přinášejí nejistotu, kdo ponese související náklady. Například zamýšlená zeď na hranicích s Mexikem bude stát nejméně 20 miliard dolarů (504 miliard korun) a ztrojnásobení počtu pohraničních sborů bude stát další miliardy. A na ně podle neziskového názorového střediska Bipartisan Policy Center bude potřebovat Kongres.