Trumpova smršť podpisů? Jako „diktátor“ vládnout nemůže

„Trumpův počáteční obrat k exekutivním příkazům je obzvláště výmluvný, protože Republikánská strana ovládá Bílý dům a obě komory Kongresu – nepočítaje v to konzervativní většinu u Nejvyššího soudu,“ komentoval list The Washington Post (WP) styl, jakým Trump podruhé nastoupil do úřadu. Připomněl tak, že velká část z množství exekutivních příkazů, které před kamerami a fotoaparáty s pompou podepisoval, mohla bez problémů projít standardním legislativním procesem.

„Trump se ale rozhodl využít své exekutivní pravomoci k tomu, aby předvedl své odhodlání a také aby zabránil tomu, aby se tempo vlády zadrhlo, alespoň prozatím,“ dodává WP.

Rychlé podepisování zákonů před kamerami je vděčnou PR akcí. Trump před svým opětovným zvolením vzbudil rozruch tvrzením, že bude jako „diktátor“ vládnout „pouze první den“, ale ani exekutivní příkazy nedávají prezidentům neomezenou moc.

Mohou je zarazit soudy, příští prezidenti a do jisté míry i zákonodárci. Jejich odmítnutí Kongresem sice může prezident vetovat, ale zákonodárci mají následně možnosti, jak implementaci exekutivních příkazů fakticky znemožnit, například neposkytnutím finančních prostředků.

Žaloby se nepřekvapivě okamžitě sesypaly například na Trumpův exekutivní příkaz, který má zrušit nárok na americké občanství pro všechny, kdo se narodí na území Spojených států. Vzhledem k tomu, že toto právo od 19. století zajišťuje čtrnáctý dodatek ústavy, musel Trumpův tým vleklou právní bitvu bez jistého vítězství předvídat. To ale nového šéfa Bílého domu neodradilo.

„Prezidenti se nestarají jen o to, co prosadí, ale také o to, u čeho jsou vidět, že prosazují… A i kdyby to soudy nebo příští prezident zrušili, ukážete, za čím stojíte, a dosáhnete alespoň dočasného vítězství,“ podotkl k tomu pro WP politolog Thad Kousser z Kalifornské univerzity.

Některé z podepsaných exekutivních příkazů přitom neprosadili američtí prezidenti v praxi ani dočasně. Například americká věznice Guantánamo na Kubě, kterou Barack Obama prostřednictvím exekutivního příkazu nařídil uzavřít už v roce 2009, funguje stále.

Exekutivní příkazy se mohou týkat relativních maličkostí, například nařízení na půl dne uzavřít federální úřady na Štědrý den. Mohou být ale použity k velkým změnám - v roce 1863 například takto Abraham Lincoln rozhodl o osvobození otroků v konfederačních státech, upozornila americká veřejnoprávní síť NPR.

Někteří pozorovatelé dávají nynější používání prezidentských exekutivních příkazů do souvislosti s Kongresem, který je i kvůli rostoucí propasti a nesmiřitelnosti mezi demokraty a republikány schopný schvalovat méně zákonů než dříve. Za dlouhá desetiletí byl nejméně produktivní 118. Kongres, tedy ten předposlední, který nedávno skončil.

Ten podle dat webu Govtrack mezi lednem 2023 a 2025 prosadil 275 zákonů, méně než kterýkoliv jiný Kongres od roku 1973, kam tato statistika sahá. A navzdory tomu, že republikáni mají většinu v obou komorách, peripetie okolo znovuzvolení šéfa Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona už ukázaly, že riziko paralýzy Kongresu existuje stále.

Trump využívá exekutivní příkazy o něco více než jiní prezidenti v posledních dekádách. Za své první funkční období jich podepsal v průměru 55 za rok vlády, což je nejvíce od dob nedávno zesnulého Jimmyho Cartera, jehož průměr činil rovných 80.  Celkově ale platí, že nejvíce tohoto instrumentu využívali američtí prezidenti v první polovině 20. století, ukazují jasně prezidentské statistiky.

Šéfové Bílého domu, počínaje Theodorem Rooseveltem a konče Harry S. Trumanem, od roku 1901 do roku 1953 podepisovali v řádu stovky exekutivních příkazů ročně. Absolutním rekordmanem je pak Franklin D. Roosevelt, který vládl ze všech amerických prezidentů nejdéle (12 let a jeden měsíc). Demokrat, za jehož vlády Spojené státy čelily ekonomické krizi a následně druhé světové válce, neváhal využívat prezidentské pravomoci na maximum, aby dosáhl kýžených cílů. Jeho průměr tak činí 307 exekutivních příkazů na jeden rok vlády.