Článek
Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová uvedla, že k odložení platnosti recipročních celních tarifů Trumpa vedly otřesy na trhu. Jak řekla podle listu The New York Times, „více než jakkoliv jinak jednal instinktivně“.
Mnoho Trumpových vysokých poradců a představitelů ani nevědělo, že Trump nakonec platnost cel pozastaví. Nevěděl o tom ani šéf amerického úřadu pro zahraniční obchod (USTR) Jamieson Greer, který se to dozvěděl ve chvíli, kdy cla hájil. Mnozí z nich se to dozvěděli z postu prezidenta na jeho síti Truth Social.
Před novináři pak Trump v Bílém domě o odložení celních tarifů, jak píše CNN, říkal: „Neměli jsme přístup k právníkům, bylo to jen napsané. Napsali jsme to od srdce. Bylo to napsáno od srdce a myslím, že to bylo napsáno dobře, ale od srdce.“
Když se v pondělí objevila spekulace, že by cla mohla být odložena, Bílý dům to razantně popřel. Už v neděli jakýkoli odklad popíral i ministr obchodu Howard Lutnick, uvedl The Wall Street Journal.
Obrat po prodeji dluhopisů
Ve středu večer přišel obrat o 180 stupňů. Trump platnost recipročních cel odložil. Důvodem nebyl vývoj na akciových trzích, na nichž akcie ztratily hodnotu několika bilionů dolarů. Na to Trump ještě ve středu ráno reagoval vzkazem: „Teď je skvělý čas nakupovat (akcie)!“
Jak sám přiznal, ke změně ho přivedl vývoj na trhu dluhopisů: „Trh s dluhopisy je ošidný. Pozoroval jsem to. Teď je trh s dluhopisy krásný, ale v noci jsem viděl, že lidem začíná být trochu špatně.“
O nově vydané americké dluhopisy nebyl zájem, naopak se jich držitelé, především čínští, zbavovali, stejně jako dolaru. To bylo zcela neobvyklé, protože trhy reagují na pokles akcií přesunutím investic k dluhopisům nebo k měnám.
Zdálo se, že investoři začínají Spojené státy odepisovat. Vývoj na trhu dluhopisů ale znepokojil Scotta Bessenta, protože Spojené státy financují svůj provoz právě z nich. Menší důvěra v americké dluhopisy by znamenala, že by musely přinášet vyšší výnosy, což by Spojené státy dále zatěžovalo.
Plán, nebo improvizace?
Zřejmě právě Bessentovy argumenty nakonec Trumpa přesvědčily. Bessent, který při oznámení pozastavení cel seděl vedle Trumpa spolu s Lutnickem, říkal, že rozhodnutí nebylo ústupkem, ale součástí plánu donutit země k jednání. „Chtělo to od něj velkou odvahu, velikánskou odvahu, aby držel kurz až do této chvíle,“ řekl Bessent.
„Byla to prezidentova strategie. On a já jsme dlouho hovořili v neděli a tohle všechno byla strategie,“ dodal Bessent. Označil to za nepohodlné, ale normální kroky.
Takto o tom hovořila i Leavittová, která vyčítala novinářům, že si nepřečetli Trumpovu knihu Art of Deal: „Selhali jste v chápání toho, co tu prezident Trump dělá. Říkali jste, že zbytek světa se více přimkne k Číně, ale viděli jsme opačný efekt. Celý svět volá USA, a ne Číně, protože všichni potřebují naše trhy, naše zákazníky a potřebují, aby s nimi prezident v oválné pracovně mluvil. Už volalo přes 75 zemí.“
I Bessent řekl, že prezident pozastavil platnost cel, protože jeho administrativa přijala tolik žádostí o vyjednávání, což „zabere nějakou dobu“.
Na otázku novinářů, nakolik byl krok motivován výprodejem amerických dluhopisů, Bessent odpověděl: „Nemám k tomu co říci, ale dnes máme docela úspěšnou aukci těch desetiletých dluhopisů.“
I když Bessent a Leavittová mluví o plánovaném kroku, její vyjádření o instinktivní reakci a Trumpova slova, že vše šlo od srdce a nebyli při ruce právníci, naznačují, že o plán tak úplně nešlo.
Trump si však pochvaloval i růst akciových trhů: „Je to největší růst v historii akciového trhu. To je velmi dobré. Jestliže budete pokračovat, vrátíte se tam, kde to bylo před čtyřmi týdny.“
