Článek
Trump odstoupení od pařížské dohody z roku 2015 zdůvodnil hlavně tím, že je pro USA drahá. Navíc ale podle něj smlouva nezajistí, aby světové teploty klesly dostatečně rychle na to, aby to mělo na ochranu životního prostředí vliv.
ČTĚTE TAKÉ: |
---|
Spojené státy odstupují od Pařížské dohody o ochraně klimatu |
Svět může v klimatu s Evropou počítat i přes Trumpův krok, zní z Unie |
„I kdyby pařížská dohoda byla zavedena v celém svém rozsahu a státy, které ji podepsaly, by plnily své závazky, tak by světová teplota byla do roku 2100 snížena o pouhé dvě desetiny stupně Celsia," řekl Trump v projevu na zahradě Bílého domu s tím, že je to velmi málo.
Citoval údaj, který ve studii není
Podle Reuters Bílý dům informoval, že Trump své tvrzení opřel o studii, kterou v dubnu 2016 publikoval Massachusettský technologický institut pod názvem „Jak velký rozdíl by udělala pařížská dohoda?“. Tato studie však o snížení o 0,2 stupně nehovoří, ve skutečnosti došla k závěru, že by se růst světové teploty do roku 2100 zpomalil o 0,6 až 1,1 stupně Celsia.
Jeden z autorů studie Erwan Monier řekl serveru MIT Technology Review, že Trumpem citované dvě desetiny mohly pocházet z dřívější studie z roku 2014, tedy z doby ještě před pařížskou dohodou, což vypovídá o tom, že Bílý dům si prostě vybral údaj, který se mu nejvíc hodil, a to bez ohledu na to, že toto číslo ještě nebralo v úvahu všechny závazky států, které z dohody vyplývaly.
Vědci: Dohoda je krok správným směrem
„Určitě jsme nedošli k tomu, že by pařížská dohoda měla zanedbatelný dopad na budoucí změnu klimatu, to nebyl závěr naší studie,“ upozornil Monier. „Rozhodně nejsme zastánci odstoupení od pařížské dohody,“ upozornil a dodal: „Pokud nic neuděláme, mohly by se teploty zvýšit až o pět stupňů nebo více, což by bylo katastrofické.“
Monier, který už v minulosti označil pařížskou dohodu za krok správným směrem, také poukázal na to, že prezidentská kancelář se s autory studie nespojila a nedala jim šanci jejich práci vysvětlit.
Pařížskou dohodu o klimatu v roce 2015 podepsalo 195 zemí. Jejím cílem je omezení emisí skleníkových plynů, aby se zvyšování světové teploty udrželo výrazně pod dvěma stupni Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období.
Současná situace je podle Reuters příkladem několik let trvajícího boje mezi vědci a politiky o dopadu spalování fosilních paliv na globální klima a rovněž ukázkou sporů ohledně toho, jaké politické kroky jsou potřebné k ochraně životního prostředí.