Článek
Jeho kandidatura na začátku vypadala spíše jako špatný vtip a mnozí prominentní politologové ji nemínili brát vážně. Jen nenapravitelní optimisté ovšem mohou dnes doufat v celonárodní usmíření. Kampaň před prezidentskými volbami byla extrémně nepřátelská a týdny čekání na inauguraci byly naplněny příliš mnoha skandály.
Ve Washingtonu jsou zabukovány hotely tisíci příznivců prezidenta, další desetitisíce se ale chystají k protestům. Hlavní město se stane kolbištěm boje o budoucí tvář USA.
„Taková inaugurace ještě nikdy nebyla. Nikdy v dějinách neorganizovali odpůrci hlavy státu konkurenční akce, které co do účasti předčí samotný ceremoniál uvedení hlavy státu do úřadu,“ říká šéf aktivistické skupiny MoveOn.org Ben Winkler.
Celebrity náhle nemají zájem…
Od Trumpa, který od střední školy nepřečetl jedinou knihu od začátku do konce, nikdo nečeká nadprůměrný rétorický výkon, který by se mohl měřit s Lincolnem, Rooseveltem či Kennedym. Rozdíl je patrný už jen při srovnávání inaugurací Trumpa a jeho předchůdce Baracka Obamy. V roce 2009 vzbudil první černošský prezident USA obrovská očekávání. Mrazivému počasí vzdorovalo 1,8 miliónu lidí. Zpívala Aretha Franklinová a celebrity stály na každém kroku. Na druhé inauguraci se blýskla Beyoncé.
Trumpovi naopak dala řada slavných jmen košem. Britská zpěvačka Charlotta Churchová vzkázala, že se stačilo mrknout na internet a hned se ujistila, že je tyran. „Takže nashle,“ tweetovala. Muzikálová hvězda Jennifer Hollidayová sice nejprve kývla, avšak po záplavě rozhněvaných reakcí od fanoušků si to rozmyslela. Organizátoři zkusili nalákat skupinu B Street Band hrající songy Bruce Springsteena, jenž zpíval Obamovi. Kapela ale z úcty ke svému idolu účast také odřekla.
Znalci inauguračních obřadů marně pátrají, kdy naposledy byl ceremoniál takto chudý na celebrity. „To v historii nemá obdoby,“ říká autor knihy o amerických prezidentských inauguracích, historik Jim Bendant.
Hymnu nakonec zazpívá šestnáctiletá sopranistka Jackie Evanchová, vítězka reality show America’s Got Talent (v tuzemsku známé jako Česko Slovensko má talent). Vystoupí i tanečnice ze skupiny The Radio City Rockettes (Raketky) a slavný mormonský chrámový sbor.
Střízlivě, levně. Co zbude, získá charita
Sedmdesátiletý Trump, který se stane v době inaugurace nejstarším americkým prezidentem, slíbil svým příznivcům „velmi, velmi elegantní den“ a „ohromné zástupy“.
Organizační výbor ale čeká „jen“ okolo 900 tisíc lidí, což je o polovinu méně než v Obamově případě. Republikánský prezident přitom na akci vybral téměř tolik peněz, kolik stály obě Obamovy inaugurace. Trump získal od sponzorů přes 90 miliónů dolarů (zhruba 2,3 miliardy korun) – a co neutratí, věnuje na charitu. [celá zpráva]
Podle Trumpova inauguračního výboru má mít ceremoniál umírněnou a citlivou podobu. Tom Barrack, hlavní plánovač akce, sdělil, že se chce vyhnout „cirkusové atmosféře“ a místo toho chce navodit pocit, že teď teprve začíná pořádná práce. Trump, který je podle Barracka „největší celebritou na světě“, pořádá tři inaugurační plesy, zatímco Obama jich měl po první inauguraci deset. Rekordních 14 protancoval Bill Clinton.
Den rozdělení, nikoli oslav
Mnozí lidé se ovšem chystají ke konfrontaci. Na Trumpovu akci sice přijde poražená Hillary, ale demokratičtí kongresmani akci bojkotují, včetně lidskoprávního aktivisty Johna Lewise, podle nějž Trump není kvůli údajně ruské podpoře během kampaně legitimní hlavou státu.
Dramatik Robert Schenkkan (63), jehož nejnovější hra Stavba zdi se vyrovnává s nástupem Trumpa, tvrdí, že inaugurace se nepodobá ničemu, co zde bylo dříve.
„Je to den, který přinese hluboké rozdělení. Někdo bude jásat a uplynulých osm let mu připadá jako čirá hrůza, většina země má ale z Trumpa opačné pocity. Společenská soudržnost povoluje a Spojené státy vstupují na neprobádané území,“ uvedl.
Klíčovým momentem bude Trumpův projev. Přátelům podle deníku The Washington Post sdělil, že promluví ve stylu Johna F. Kennedyho a Ronalda Reagana a předestře velkou vizi pro americký národ. Otázkou ale je, zda dokáže přijít s nějakým podobným výrokem jako Kennedy se svou slavnou větou: „Neptejte se, co může tato země udělat pro vás…“
„Kennedy tehdy nově definoval a rozšířil pojetí toho, co znamená být Američanem. Uměl mluvit jako málokdo. Pochybuji, že něco podobného můžeme čekat od Trumpa,“ říká politický poradce Bob Shrum.