Článek
Kellog a Fleitz za Trumpova prezidentství působili jako náčelníci štábu Národní bezpečnostní rady a nyní jsou jeho poradci pro národní bezpečnost. Jejich plán je tím zatím nejdetailnějším z Trumpova volebního tábora. Sám bývalý prezident dlouhodobě tvrdí, že by byl konflikt v případě svého znovuzvolení schopen bleskurychle vyřešit.
Dále by podle návrhu Trumpových poradců mělo během jednání mezi Kyjevem a Moskvou nastat příměří, při němž se fronta zmrazí v současném stavu. Agentura Reuters naznačuje, že by takový plán pravděpodobně nebyl přijat kladně Ukrajinou, evropskými spojenci USA ani Trumpovou vlastní Republikánskou stranou. Naopak by mohl hrát do karet Rusku.
Podle Kelloga a Fleitze se Trump k návrhu přesto vyjádřil kladně. „Netvrdím, že s ním souhlasil nebo že souhlasil s každým slovem, ale potěšilo nás, jakou jsme dostali odezvu,“ řekl Fleitz. Trumpův mluvčí Steven Cheung ovšem uvedl, že by jako oficiální stanoviska měla být brána jen prohlášení jeho samotného nebo jeho autorizovaných zástupců.
Assange je volný, dohodl se s vyšetřovateli
Klíčové body plánu Trumpových poradců již byly načrtnuty ve veřejně dostupné studii Politického institutu America First, protrumpovského think-tanku, v jehož vedení Kellogg a Fleitz působí. Podle této studie by dalším lákadlem pro Moskvu mělo být, že se v případě mírových jednání na značnou dobu odloží jednání o vstupu Ukrajiny do NATO.
Co se územní otázky týče, podle Fleitze není nutné, aby se jej Ukrajina formálně vzdala. Přesto dále prohlásil, že není pravděpodobné, že by nad celým svým teritoriem v blízké době získala efektivní kontrolu. „Naší obavou je, že se z toho stala opotřebovací válka, která zabije celou generaci mladých mužů,“ dodal.
Zajištění dlouhodobého míru by pak podle dvojice autorů mírového plánu vyžadovalo poskytnutí Ukrajině bezpečnostních záruk. Fleitz uvedl, že by jejich klíčovým bodem bylo „vyzbrojení Ukrajiny po zuby“.
Ukrajina jako předvolební želízko
Ukrajina je jedním z klíčových témat nadcházejících amerických prezidentských voleb. „Prezident Trump opakovaně uvedl, že hlavní prioritou jeho druhého funkčního období bude rychlé vyjednání konce rusko-ukrajinské války. Kdyby byl Donald J. Trump prezidentem, tak by k válce mezi Ruskem a Ukrajinou nikdy nedošlo. Tak smutné,“ zopakoval Trumpova tvrzení jeho mluvčí Cheung.
Kampaň úřadujícího prezidenta Joea Bidena naopak tvrdí, že Trump nemá vůbec zájem se ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi postavit. „Donald Trump zahrnuje Vladimira Putina chválou, kdykoliv k tomu dostane příležitost, a jasně se vyjádřil, že se Putinovi nepostaví a že se nepostaví za demokracii,“ řekl mluvčí Bidenovy kampaně James Singer.
Plán Trumpových poradců by se pravděpodobně neshledal s pochopením u jeho vlastní Republikánské strany. Paradoxně totiž navrhuje potenciální zvýšení pomoci napadené zemi, proti němuž se republikáni dlouhodobě staví. „Trumpovi podpůrci chtějí pomoc omezit, jestli ne její proud rovnou zastavit,“ uvedl spolupracovník Rady pro zahraniční vztahy Charles Kupchan. USA dosud na pomoc Ukrajině vynaložily přes 70 miliard dolarů (1,6 bilionu korun).
Negativně by na plán pravděpodobně zareagovali i evropští spojenci a Kyjev, jenž se ke zprávě o předložení návrhu nevyjádřil. Ambasadoři Francie a Velké Británie na zasedání Rady bezpečnosti OSN minulý týden zopakovali ukrajinskou pozici, že o míru lze jednat, až když se Rusové stáhnou z okupovaných území.
Několik analytiků již uvedlo, že v případě jednání hraje plán Kellogga a Fleitze do karet Rusku. „Kellogg popisuje proces nakloněný k tomu, aby se Ukrajina vzdala veškerého teritoria, jež Rusko nyní okupuje,“ řekl bývalý asistent amerického ministra zahraničí pro otázky ruské politiky Daniel Fried.