Článek
Trump má svůj celní plán oznámit ve středu, jež označuje za „Den osvobození“, přičemž finální rozhodnutí o tom, jak budou cla vypadat, učiní on sám. Na stole má od svých poradců několik návrhů. Sám Trump častěji popisuje umírněnější verzi cel. Konkrétně mluví většinou o „recipročních“ clech, která by měla být úměrná těm, jež na dovoz z USA uvalily jiné státy, a naznačil též, že by se neměly týkat všech zemí, uvádí deník The Washington Post.
Středečnímu oznámení předchází rozsáhlá varování ekonomů. Představitelé Bílého domu ale jejich obavy odmítají a tvrdí, že podobné negativní předpovědi předcházely i Trumpovým mnohem umírněnějším clům z jeho prvního funkčního období, a ta žádné negativní dopady neměla. Americká administrativa opakuje, že jde o nutné opatření potřebné k vyrovnání globálního obchodního systému, který údajně po desetiletí diskriminuje USA a zničil tamní tovární komunity.
Není jasné, jakou cestu Trump nakonec zvolí, ale jeho záměrem zjevně není nic menšího než kompletní přetvoření globálního ekonomického pořádku. Na stole má od svých poradců i možnost plošných cel na prakticky všechny země. Hlavní ekonom agentury Moody’s Mark Zandi se domnívá, že tento postup a následná odvetná opatření obchodních partnerů Spojených států by ekonomiku vedly k prakticky okamžitému úpadku a nezaměstnanost by přesáhla 7 %.
Jeden ze zdrojů amerického listu ale uvedl, že se Trumpova administrativa domnívá, že by těmito cly, spolu s dalšími uvalenými na specifické sektory jako automobilní nebo farmaceutický průmysl, mohla pro federální kasu vydělat 6 bilionů dolarů (138 bilionů korun). Cla tak administrativa bere v podstatě jako masivní zvýšení daní. Vydělanou částku by pak mohla použít k zafinancování daňových úlev nebo vyplacení dividend většině Američanů, ale tyto kroky jsou jen ve velmi rané fázi plánování.
Bílý dům do mediálního prostoru vysílá protimluvné zprávy o tom, jak budou cla nakonec vypadat. Sám Trump ve svých vystoupeních zmínil možnost cílených i univerzálních cel. Ministr financí Scott Bessent ale uvedl, že cílená cla by mohla jimi postižené státy vést k tomu, aby zboží do USA dopravovaly přes prostřednické země.
Bývalý ministr obchodu Wilbur Ross, který tuto pozici zastával v Trumpově první vládě, uvedl, že konečné rozhodnutí nakonec učiní Trump a všichni jeho ministři ho pak budou podporovat, což je oproti jeho prvnímu funkčnímu období změna.
„Nakonec to na rozdíl od minule bude Trumpovo rozhodnutí a všichni se mu podřídí. Nejdůležitější je to dotáhnout do konce, ať se to oznámí a je to smysluplná a pochopitelná věc. Zatím jsme totiž měli docela dost narušení trhů kvůli strachu z neznáma, jak tomu říkám,“ prohlásil Ross.
„Trump nerozumí základům ekonomie“
Trumpova plánovaná cla skutečně negativně ovlivnila ekonomiku ještě předtím, než vejdou v platnost. Ekonomická očekávání spotřebitelů v březnu klesla na nejnižší úroveň za posledních dvanáct let. „Za posledních pár týdnů vidíme větší soustředění na riziko růstu ztrát,“ řekl hlavní americký ekonom newyorské kanceláře Deutsche Bank Matthew Luzzetti.
Podle v pondělí zveřejněného průzkumu AP-NORC, kterého se od 20. do 24. března zúčastnilo 1229 lidí, souhlasí s Trumpovým přístupem k zahraničnímu obchodu 38 % respondentů. Proti jich je 60 %.
Značnou podporu má Trump mezi zastánci skepticismu vůči volnému obchodu. K těm patří například výkonný viceprezident Koalice pro prosperující Ameriku Nick Iacovella. Podle toho „permanentní a univerzální cla nejenže pozvednou výdělky a přenastaví globální obchodní prostředí, ale také poskytnou dlouhodobou jistotu a stabilitu potřebnou k obnově amerického průmyslu, ochraně naší ekonomické bezpečnosti a skutečnému dosažení obchodní a celní agendy prezidenta Trumpa“.
Tento pohled na situaci jde ovšem kompletně proti většinovému názoru předních ekonomů. Podle profesora ekonomie z Harvardovy univerzity Grega Mankiwa jsou „výhody volného obchodního systému a negativní dopady cel“ jednou z mála věcí, na které se ekonomové jednoznačně shodují.
„Trump podle všeho nerozumí základům mezinárodní ekonomie. Spoustu argumentů, které předkládá, už před dvěma a půl stoletími v ‚Bohatství národů‘ vyvrátil Adam Smith. Mylnější opatření jsem Bílý dům neviděl udělat několik desetiletí,“ zhodnotil Mankiw.
Goldman Sachs v současnosti operuje s předpovědí, že pokud Trump zavede cla ve výši 15 %, růst ekonomiky se zpomalí a v příštím roce bude 33% šance recese. „Riziko představované cly, jež budou oznámena 2. dubna, je větší, než mnozí tržní aktéři dříve předpokládali,“ vzkázali klientům banky její ekonomové.
Již zmíněný Zandi předpovídá, že zavedení plošných cel povede v USA k nárůstu nezaměstnanosti, která dosáhne svého vrcholu v první polovině roku 2027 na 7,3 %. Pak se ustálí na 6 %, kde zůstane nejméně do konce roku 2028. Akcie by v tomto případě ztratily čtvrtinu své hodnoty a do první poloviny roku 2027 by zaniklo více než 5 milionů pracovních míst. To by pochopitelně zasáhlo hlavně spotřebitele s nižším příjmem a podniky závislé na dovozu dílů. Zandi tuto předpověď ovšem považuje za nejhorší možný scénář.
