Trump jako prezident spustil operaci CIA s cílem obrátit Číňany proti jejich vládě

Agentura Reuters na základě informací od nich píše, že CIA vytvořila malý tým operativců, který pod záštitou falešných internetových identit šířil negativní narativy o vládě prezidenta Si Ťin-pchinga. Zároveň předávali negativní zprávy zahraničním médiím. Celá akce začala v roce 2019 a dosud se o ní nepsalo.

Čína v posledním desetiletí rapidně rozšířila svůj celosvětový vliv, uzavřela nové vojenské a obchodní dohody, a obchodní partnerství s rozvojovými zeměmi. Členové týmu CIA o příslušnících vládnoucí komunistické strany šířili, že si v zahraničí schovávají podvodně získané peníze, a kritizovali jejich iniciativu Nové Hedvábné stezky, která poskytuje finance infrastrukturním projektům v rozvojových zemích, jako zkorumpovanou a marnivou.

Ačkoliv trojice anonymních představitelů odmítla o operaci poskytnout konkrétní detaily, uvedla, že negativní zprávy operativců byly zakládány na realitě, i když je šířili pod falešnými identitami. Operace měla také za cíl zasetí paranoie mezi pekingským vedením, které v reakci na ni muselo vynaložit mnohem víc zdrojů k pronásledování průniků do přísně střeženého čínského online prostoru. „Chtěli jsme, aby pronásledovali duchy,“ řekl jeden z představitelů.

Mluvčí CIA Chelsea Robinsonová se k existenci, cílům a dopadům programu odmítla vyjádřit. Čínské ministerstvo zahraničí naopak uvedlo, že zprávy o této iniciativě CIA ukazují, že americká vláda používá „veřejný názorový prostor a mediální prostory jako zbraně k šíření falešných informací a k manipulaci mezinárodního veřejného mínění.“

Operace CIA byla podle zdrojů odezvou na roky agresivních utajovaných snah Číny rozšířit svůj globální vliv. Trump během svého prezidentství apeloval na přísnější postoj vůči Číně než jeho předchůdci. Celá kampaň naznačovala návrat Washingtonu k praktikám, které využíval v soupeření se Sovětským svazem.

Určit dopad této tajné operace nebo zda s ní vláda současného prezidenta Joea Bidena pokračovala, se reportérům Reuters nepodařilo. Historikové zabývající se fungováním rozvědek jim ale sdělili, že tradičně operace autorizované jedním prezidentem pokračují i za vlády jeho nástupců.

Trump, který už má republikánskou nominaci do letošního klání o Oválnou pracovnu prakticky v kapse, v poslední době naznačuje, že by byl v případě návratu do Bílého domu vůči Číně ještě drsnější. Již operace z roku 2019 přitom nesla silné riziko vyostření napětí mezi oběma zeměmi. Čína má navíc ekonomickou sílu na to USA zásah oplatit na poli mezinárodního obchodu, jak potvrdil analytik CIA pro východní Asii Paul Heer. Ten připomněl, jak se Čína pomstila Australanům za pokus o vyšetření původu viru covid-19 zemědělskými tarify, které Austrálii připravily o miliardy dolarů.

Již roky před začátkem operace také americké zpravodajské služby a média varovaly, že si Čína úplatky a výhružkami zajišťuje podporu rozvojových zemí v geopolitických sporech. Zároveň se měla přes své prostředníky snažit v USA zasít vnitřní rozkol. Tyto zprávy ovšem čínské ministerstvo zahraničí popřelo s tím, že následuje „princip nezasahování do vnitřních záležitostí ostatních zemí a nezasahuje do vnitřních záležitostí Spojených států.“

V roce 2018 měl Trump na základě zvěstí o kybernetických útocích Rusů a Číňanů proti americkým organizacím dát CIA větší pravomoc ke spouštění ofenzivních kybernetických operací proti oponentům USA. Jím o rok později autorizovaná operace měla být ještě ambicióznější. CIA totiž v rámci ní mohla jednat nejen přímo v Číně, ale i kdekoliv na světě, kde mezi sebou obě země soupeří o vliv. Operace tak zasahovala i do veřejného mínění v jihovýchodní Asii, Africe a v jižním Pacifiku.

„Měli jsme pocit, že na nás Čína jde s ocelovými baseballovými pálkami a my se jim bráníme dřevěnými,“ řekl o důvodu k operaci jeden ze zdrojů. Autorem autorizačního příkazu měl být tehdejší člen Rady národní bezpečnosti Matt Pottinger, který v něm zmiňoval pekingské užívání škodlivého vlivu, obvinění z krádeže duševního vlastnictví a vojenskou expanzi, které představovaly risk pro americkou národní bezpečnost.

Kampaň skryté propagandy proti Pekingu byla podle Heera riskantní i proto, že Čína může důkazy o vlivu CIA použít k podpoře svého desetiletí dlouhého obvinění o západní subverzi ze stínů. To by Pekingu pomohlo získat na svou stranu rozvojové země, které jsou už nyní vůči Washingtonu krajně podezřívavé.

„Řekli by: ‚Podívejte, Spojené státy zasahují do vnitřních záležitostí ostatních zemí a odmítají principy mírumilovného soužití,‘“ řekl Heer. „A na světě jsou místa, kde na tuto zprávu uslyší.“

Podle profesora Johns Hopkinsovy univerzity Thomase Rida americké ovlivňovací operace také ohrožují disidenty, čínské opoziční skupiny a žurnalisty, kteří pak mohou být prohlášeni za agenty CIA.

Politolog z Univerzity v Georgii Loch Johnson uvedl, že skryté zprávy Spojeným státům umožňují šířit myšlenky v zemích, kde by jinak vyjití informací na povrch mohla bránit cenzura nebo kde by obyvatelé tvrzením americké vlády automaticky příliš nevěřili.

Kampaně skryté propagandy byly prý běžné za studené války, kdy CIA ve snaze podrýt autoritu Sovětského svazu rozšířila 80 až 90 článků denně. V padesátých letech například ve východním Německu agenti CIA založili astrologický magazín, který vydával neblahé předpovědi o komunistických vůdcích.