Trump chce získat Grónsko

V příspěvku na své platformě Truth Social Trump zveřejnil jméno budoucího amerického velvyslance v Dánsku. Má se jím stát spoluzakladatel PayPal Ken Howery a v této souvislosti napsal: „Pro účely národní bezpečnosti a svobody na celém světě Spojené státy americké cítí, že vlastnictví a kontrola Grónska je absolutní nutností.“

Dánská vláda na Trumpovy komentáře zatím oficiálně nereagovala a Howery jen suše konstatoval, že se těší na spolupráci s týmy na „americkém velvyslanectví v Kodani a na americkém konzulátu Nuuk v Grónsku na prohloubení vazeb mezi našimi zeměmi“.

Mnozí dánští politici ale dali průchod svému pobouření. Je „naprosto nepřijatelné, aby takzvaný spojenec vyhrožoval, aby převzali kontrolu nad naším územím,“ napsal na sociální síti X konzervativní dánský politik Rasmus Jarlov. Poslanci z ostrova, který se spravuje autonomně, podle dánského deníku Berlingske také okamžitě odmítli Trumpův požadavek, píše německý týdeník Die Zeit.

Nebyl to Trumpův první pokus o převzetí Grónska. V roce 2019 Trump nabídl Dánům odkoupení ostrova, ale tehdy se setkal s prudkým odmítnutím. „Grónsko není na prodej. Grónsko není dánské. Grónsko patří Grónsku,“ řekla tehdy dánská premiérka Mette Frederiksenová, připomíná magazín Forbes.

Po amerických prezidentských volbách sdílel republikánský kongresman Mike Collins na X mapu Spojených států amerických, které mají Grónsko jako americké území, a nazval ji „Projekt 2029“.

Grónsko bylo kolonizováno Dánskem a Norskem v roce 1721 a zůstalo pod dánskou kontrolou až do roku 1814. Dnes je autonomní součástí Dánska. USA se od roku 1867 opakovaně pokoušely dánský ostrov koupit. Od roku 1951 zde platí smlouva se Spojenými státy, která umožňuje provoz vojenských základen a průzkum nerostných zdrojů, píše Die Zeit.

Na ostrově žije 60 tisíc obyvatel, z nichž téměř všichni mají dánské občanství, ale většina se identifikuje jako Gróňané. Ostrov má svou vlastní vládu a parlament, ale zahraniční a bezpečnostní politika je v rukou dánské vlády. Největší ostrov na světě je evropským zámořským územím, a proto také dostává finanční prostředky EU, uvádí Axios.

O víkendu se Donald Trump postaral o rozruch také v Panamě. Naznačil, že pokud země nebude Panamský průplav spravovat přijatelným způsobem, mohl by požadovat předání správy nad vodní cestou Spojeným státům. Středoamerická země vybírá podle něj nadměrné poplatky za využívání kanálu.

Průplav byl pod kontrolou USA až do roku 1977, než byl předán Panamě, ale Trump řekl, že bude požadovat, aby „nám byl Panamský průplav vrácen v plném rozsahu, rychle a bez otázek“, pokud panamská vláda nesplní své „morální a právní“ požadavky.