Trump americkým univerzitám: Bojujte s antisemitismem, nebo přijdete o peníze

„V prvním týdnu, co budu zpátky v Oválné pracovně, bude moje administrativa informovat všechny univerzitní prezidenty o tom, že pokud neukončí antisemitskou propagandu, ztratí svoje akreditace a federální dotace,“ řekl Trump na shromáždění proti antisemitismu ve Washingtonu D.C. v září.

„Nebudeme dotovat vznik přívrženců terorismu a rozhodně to nehodláme dělat na americké půdě,“ dodal. Záznam jeho projevu se v posledních dnech začal hojně sdílet na sociálních sítích.

Trump naznačil, že by proti vysokým školám mohl použít Zákon o občanských právech z roku 1964, který zakazuje diskriminaci na základě rasy, barvy pleti či pohlaví. V roce 2019, během svého prvního volebního období, nechal Trump prezidentským dekretem zahrnout do zákona i Židy jako skupinu, na kterou se má ochrana proti diskriminaci vztahovat.

„Budu informovat každou vzdělávací instituci v naší zemi o tom, že pokud dovolí dopustit násilí, obtěžování nebo výhružky vůči židovským studentům, budou tyto školy dohnáni k zodpovědnosti pro porušení antidiskriminačních zákonů,“ uvedl Trump také na shromáždění.

V podobném duchu se v říjnu vyjádřil také budoucí viceprezident J. D. Vance, podle kterého jejich administrativa bude hnát univerzity k zodpovědnosti pokud „použijí federální peníze k šikaně židovských studentů“."Zaměříme se na akreditace a federální podporu těm vysokým školám, které se nepostarají o své vlastní studenty," citoval budoucího viceprezidenta odborný server IHE, který se zaměřuje na vysokoškolské vzdělávání.

To, že boj proti projevům antisemitismu bude pro Trumpa v úřadu důležité, naznačuje i jeho nominace kongresmanky Elise Stefanikové na post americké velvyslankyně při OSN.

Stefaniková, která se označuje za odhodlanou bojovnici proti antisemitismu a která se také hlásí k českým kořenům, se loni na podzim proslavila během slyšení sněmovního výboru pro vzdělání, kterého se účastnily tři rektorky prestižních amerických univerzit.

Ani jedna z nich přitom nedokázala dát jasnou odpověď na otázku Stefanikové, zda je volání demonstrujících studentů v kampusech po intifádě a Palestině od řeky k moři bez Židů šikanou na základě rasy a vyznání podle řádů škol. V následujících týdnech rezignovaly Claudine Gayová a Liz Magillová, tehdejší rektorky Harvardské a Pensylvánské univerzity.

O možnosti odebírání akreditací a federálních peněž pro vysokoškolské mluví také řada republikánských zákonodárců. Šest výborů Sněmovny reprezentantů, jež je dolní komorou amerického Kongresu, od dubna letošního roku vyšetřuje desítku amerických univerzit a jejich reakci na projevy antisemitismu v jejich kampusech, připomíná server IHE.

Udělování akreditací přitom v současnosti nepodléhá federální vládě, ale nezávislým akreditačním komisím. Akreditované školy následně získávají přístup k federálním dotacím například pro výzkum či pro podporu studentů.A tyto dotace by mohl americký Kongres, kde republikání po současných volbách získali většinu v obou komorách, školám odebrat, pokud uzná, že tolerují projevy antisemitismu ve svých kampusech.

Projevy antisemitismu na amerických vysokých školách výrazně narostly po útoku teroristického hnutí Hamás na Izrael loni v říjnu a následném rozpoutání války v Gaze. Vedení tamějších univerzit čelí dlouhodobé kritice zejména kvůli tomu, že oproti ostatním nenávistným projevům dostatečně nepostihuje ty, které cílí na židovské studenty.