Trudeau se musí třást o premiérské křeslo

Přesto že si liberálové vedou slušně v lidnatých provinciích Quebec a Ontario skýtajících 199 z 338 křesel ve sněmovně, není jisté, že by v případě vítězství mohli opět sestavit větši­novou vládu (nejméně 170 mandátů).

Co se stalo s miláčkem liberálů a stoupenců reforem, kterým se Trudeau před čtyřmi lety stal a jehož po nástupu prezidenta USA Donalda Trumpa časopis Rolling Stone označil za „nejlepší naději svobodného světa“?

Stejně jako Barack Obama před 11 lety i Trudeau prorazil s heslem „změny“ a optimistickou vizí budoucnosti po deseti letech konzervativní vlády. Kanaďany tehdy oslovil, ale už není novou tváří a nadešlo bilancování.

Jeho trumfy jsou bezpochyby nejnižší nezaměstnanost od sedmdesátých let (5,4 procenta) a milion občanů, kteří se dostali nad hranici chudoby. Stejně jako vyjednání nové dohody o severoamerické zóně volného obchodu s ochranářským Trumpem.

Podle studie Univerzity Laval Trudeauův kabinet úplně splnil něco přes polovinu slibů, s rozpracovanými to činí impozantních 92 procent. Premiér ale popudil třetí nejsilnější Novou demokratickou stranu (soc. dem.) a další formace, které může potřebovat, když dal k ledu slib zavést do volebního systému princip proporčního zastoupení.

Znepřátelil si ochránce přírody i původní obyvatele modernizací ropovodu Trans Mountain z Alberty do přístavu Vancouver a rovněž tím, že Kanada zaostává za naplňováním limitů Pařížské dohody o emisích skleníkových plynů. Přitom právě životní prostředí patří se zdravotní péčí k nejvyšším prioritám Kanaďanů, po nichž následují životní náklady, ekonomika, pracovní místa a také etika v politice.

Volební kampaň právě pohltily osobní útoky politiků. Liberálové třeba na Scheera vyhrabali, že nepřiznal i americké občanství USA. Ovšem Trudeau sám nevyšel s čistým štítem. Už v únoru se provalil konflikt zájmů, že ovlivňoval svou ministryni spravedlnosti, aby si počínala shovívavě při vyšetřování stavební firmy SNC-Lavalin podezřelé z korupce, prý kvůli zachování pracovních míst. V září byl viněn z rasismu, když se objevila fotka ze školního karnevalu 2001, na níž byl jako učitel v kostýmu Aladina s načerněnou tváří.

V každém případě ani on, ani jeho volební rivalové letos voliče ničím zvlášť nerozpálili.

„Mnoho lidí má pocit, že na jisté úrovni jsou to volby o ničem,“ myslí si Lisa Youngová, profesorka univerzity v Calgary s tím, že kampaň postrádá sjednocující debatu a je víc o tom, jak se prezentují jednotliví uchazeči.