Článek
Počet pilotovaných letadel činí asi 10 767 stojů, všech bezpilotních je 7494. To je trochu v rozporu procentuálním rozdělením, ovšem u toho není jasné, které typy strojů jsou do statistiky zahrnuty.
Z bezpilotních je 5346 malých bezpilotních Ravenů, které může nad bojiště vyslat jediný voják a jež nepotřebují pilota v pravém slova smyslu.
Ve výzbroji je však už 161 letadel Predator a Reaper, které mohou podnikat útoky na pozemní cíle pomocí raket Hellfire. Ty se osvědčily jak v Iráku, tak v Afghánistánu, v kmenových oblastech Pákistánu a v Jemenu. Na jejich kontě je už značné množství zabitých islámských teroristů a radikálů včetně špiček jemenské Al-Káidy na Arabském poloostrově a v Levantě a pákistánského Tálibánu. Přičítá se jim ale také značné množství civilních obětí.
Využití těchto strojů naráží i na některé problémy, například 38 Predatorů a Reaperů havarovalo. Ovšem tato čísla vypadají už jinak, když se ukáže, že v současnosti Predatory mají 7,5 nehody na 100 000 letových hodin, což je podobná hodnota jako u stroje F-16. V roce 2005 to bylo 20 nehod na 100 000 letových hodin.
Výhodou také je, že při nehodách neumírají američtí piloti, což je veliký problém pro veřejnost. Stroje nejsou ve skutečnosti pravými roboty, nemají umělou inteligenci, nefungují autonomně, jsou sice předprogramované, ale ty nejsložitější se řídí na dálku v reálném čase.
Problémem je i skutečnost, že se jich lze zmocnit, jak ukázal nedávný případ z Íránu, který získal ultramoderní stroj RQ-170 Sentinel. Právě ten přitom pomohl k odhalení úkrytu Usámy bin Ládina. [celá zpráva]
Bezpilotních strojů přibývá
Na pilotované stroje jde stále 92 procent peněz Pentagonu utracených za letadla, ale od roku 2001 na bezpilotní letadla armáda vydala 26 miliard dolarů.
Poměr v budoucnosti ještě poroste, protože námořnictvo už připravuje bezpilotní letadlo, které by mohlo vzlétat a přistávat na letadlové lodi. [celá zpráva]
Plánuje se i útočný stroj pohybující se vysokou nadzvukovou rychlostí, možná i hypersonickou (tedy pětkrát, vyšší než je rychlost zvuku). Do výzbroje se naopak dostává bezpilotní vrtulník, který má zásobovat předsunuté jednotky, a další, jenž slouží k průzkumu. [celá zpráva]
Budoucnost
Bezpilotní letadla se velmi osvědčila i při kontrole hranic a námořních cest nebo pobřeží. Při monitorovacích akcích ale mají velkou konkurenci v jiných prostředcích, jež nepotřebují posádku, a těmi jsou upoutané neztužené vzducholodě a balóny, využívané často v Afghánistánu. Výhodu je že unesou více a ve vzduchu vydrží déle.
Problémem ale začínají být vysílací pásma, jimiž procházejí data z těchto zařízení. Moderní průzkumný a špionážní stroj Global Hawk potřebuje prostor pro vyslání až 500 megabytů za sekundu, což je pětkrát více, než potřebovaly veškeré americké ozbrojené síly za první války v Perském zálivu v roce 1991. A takový velký objem dat se také musí chránit před nepřítelem.