Tóru z moravských Hranic střeží v Palm Beach jako poklad

(od našeho zvláštního zpravodaje)

„Vážíme si této tóry, protože nám připomíná Židy v Česku, z nichž mnozí zemřeli kvůli svému původu. Pamatovat si naši historii a poučit se z ní je pro nás velmi důležité. A vědomí, že jsme tohle v minulosti překonali, nám dává sílu a jistotu, že překážky překonáme i v budoucnu,“ říká rabín Moshe Schenier, který je v Palm Beach velmi vlivnou postavou. Samotná synagoga s vitrážovými okny a pseudogotickými oblouky je směsicí vlivů z židovských svatostánků v Evropě, jednou z inspirací byla i Staronová synagoga v Praze, jejíž fotografie je ve zdejším vestibulu vystavena.

Hranická tóra je po většinu roku pečlivě uschovaná v modlitebně pod rabínovou kanceláří. „Vystavujeme ji jen při významných příležitostech a důležitých svátcích, jako je Jom kipur nebo Simchat Tóra. Nemůžeme z ní ale předčítat při modlitbách, protože je poškozená a pro takové použití není košer,“ vysvětluje Scheiner.

Zmíněnou tóru získal pro synagogu v roce 2008 rabín Bernard Shoter. „Objevili ji tu uskladněnou v jednom zařízení s asistovaným bydlením pro seniory,“ popisuje Scheiner překvapivý nález na Floridě.

Pohnutá cesta zmíněné tóry začíná v moravských Hranicích, kde se židovská obec udržela od první poloviny 17. století až do počátku 70. let 20. století, přičemž v dobách největšího rozmachu v roce 1853 čítala 802 členů, zhruba 13 procent tehdejší populace města.

Většina obyvatel židovského původu byla z Hranic vystěhována v červnu 1942, kdy museli nastoupit do transportů do koncentračních táborů. Artefakty z tamní zdecimované židovské obce putovaly, podobně jako statisíce dalších z území tehdejšího protektorátu, do Prahy. Tam se v Pinkasově synagoze ocitly ve veřejnosti nepřístupných sbírkách takzvaného Židovského ústředního muzea.

Po válce se v Hranicích ještě setkalo 26 přeživších občanů židovského původu, ale tóra už se do města nevrátila. Spolu s množstvím dalších židovských písemností zůstala uskladněná v bývalé synagoze v pražské Michli, kde zůstala až do počátku šedesátých let. Tehdy komunistický režim v Československu dospěl k rozhodnutí, že uskladněné židovské cennosti zpeněží prodejem na Západ. Jako prostředník posloužil americký obchodník s uměním Eric Estorick, který v roce 1964 domluvil prodej 1564 nabízených svitků do Westminsterské synagogy v Londýně.

Tamní nadace tóry katalogizovala a později je nabídla židovským obcím po celém světě, které dnes mají svitky pocházející z Česka „trvale zapůjčené“ jako připomínku tragické historie, která nesmí být zapomenuta. Interaktivní mapa na webu nadace ukazuje, že nyní jsou rozmístěné v židovských komunitách od Kanady až po Austrálii.

Množství svitků směřovalo právě do Spojených států - jen v okolí Palm Beach jich mají vlastně dohromady šest. Kromě zmíněné hranické tóry (evidenční číslo v Synagoze Palm Beach) je tu blíže neidentifikovaná tóra z konce 19. století v nedalekém Chrámu Emanu-el. I tu vystavují jen výjimečně. „Vzhledem k tomu, že již není košer pro běžné používání, vynášíme ji na Kol nidre (v předvečer svátku Jom kipur - pozn. red.), kdy vynášíme všechny naše svitky tóry, a na Den památky obětí holokaustu,“ říká tamní rabín Michael Resnick.

V židovském Chrámu Izrael v přilehlém městě West Palm Beach je pak ještě tóra pocházející z východočeského Žamberku. Další tři jsou v nedalekém městě Palm Beach Gardens - pocházejí z Vlašimi a Turnova, přesný původ třetí z nich zjištěn není.

Největší množství zachráněných svitků z Česka se ale loni v Palm Beach sešlo v Chrámu Emanu-el, když tu uspořádali jejich výstavu. „Měli jsme tu asi 20 tór, které jsme nashromáždili z celé jižní Floridy. Sešlo se tu asi 120 lidí,“ vzpomíná Resnick.