Článek
Oznámili to v sobotu španělský premiér Pedro Sánchez, francouzský prezident Emmanuel Macron, mluvčí německé vlády i šéf britské diplomacie. Španělský premiér Sánchez už v pátek Madura prostřednictvím svého ministra zahraničí Josepa Borrella vyzval, aby takové hlasování uspořádal, jinak Madrid uzná prezidentem Guaidóa.
Podle Pompea by si nyní každá země měla vybrat svoji stranu. Buď zůstane na straně svobody, nebo se připojí k Madurovi a jeho chaosu: „Vyzýváme všechny členy Rady bezpečnosti, aby podpořili venezuelský přechod k demokracii a úlohu dočasného prezidenta Guaidóa.”
Ultimátum odmítá venezuelská vláda i Rusko
Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza prohlásil, že Madurova vláda stále doufá v zahájení dialogu s vládou Donalda Trumpa a dodal, že tato nabídka stále platí. Kritizoval také reakci Británie, Německa, Francie, Španělska a Belgie. Jejich ultimátum označil za dětinské.
Za absurdní označil osmidenní ultimátum ruský vyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Moskva se podle něj staví proti snahám Washingtonu, který podpořil pokus o převrat. Venezuela se tak stala „srdcem” rostoucího geopolitického duelu, prohlásil ruský představitel.
„Silně odsuzujeme ty, kteří tlačí venezuelskou společnost na okraj krveprolití. USA vykreslují obraz konfliktu mezi Madurovým režimem a venezuelskými občany. Tento obraz je daleko od reality,” prohlásil v Radě bezpečnosti Něbenzja.
Rusku se nepodařilo zablokovat sobotní jednání Rady bezpečnosti. Proti zasedání byly spolu s Moskvou také Čína, Jihoafrická republika a Rovníková Guinea. Devět zemí ale hlasovalo pro uskutečnění schůze a Pobřeží slonoviny a Indonésie se zdržely hlasování. Rusko, Čína, JAR a Rovníková Guinea nicméně zablokovaly snahu USA o přijetí prohlášení Rady bezpečnosti OSN, které by vyjádřilo plnou podporu venezuelskému parlamentu jako jediné demokraticky zvolené instituci v zemi.
Guaidó se počátkem ledna stal předsedou venezuelského parlamentu ovládaného opozicí. Ve středu při protivládních demonstracích složil přísahu jako prozatímní prezident; nejnovější mandát Madura, který vede zemi od roku 2013, opozice odmítá uznat s argumentem, že loňské prezidentské volby nebyly demokratické. Nyní se prohlásil za dočasného prezidenta. [celá zpráva]