Summit o přírodě: zrodila se dohoda

To je stěžejní závěr 15. zasedání konference smluvních stran (COP15) Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti v kanadském Montrealu, na němž se v noci na pondělí o půl třetí ráno dohodli účastníci z téměř 200 zemí.

„Je to skvělá dohoda. Aby ji signatáři skutečně v praxi naplnili, musejí mimo jiné snížit používání pesticidů a vysoce nebezpečných chemických látek alespoň o polovinu a omezit znečištění prostředí umělými hmotami,“ podotkl Justin Trudeau, kanadský premiér.

Dohodnuty i peníze

Více ochrany životního prostředí včetně ohrožených volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin oproti současnému stavu více peněz z bohatšího Severu na Jih právě na péči o přírodu – i o tom se vedly dlouhé debaty na konferenci, jež trvala bezmála dva týdny a přelévala se mezi optimismem a beznadějí.

Nakonec se účastníci shodli, že bohaté země by měly do roku 2025 poskytovat „nejméně 20 miliard dolarů (457,2 mld. korun) ročně a do roku 2030 nejméně 30 miliard dolarů (685,8 mld. korun) ročně“, což je zatím asi dvakrát až třikrát více, než je tomu dnes.

Podle OSN je třetina rozlohy Země „středně nebo silně poškozena“ k přírodě necitlivou lidskou činností. „Do roku 2030 by mělo být obnoveno alespoň 30 procent postižených ekosystémů – a to na souši i ve vodě,“ chválil nejdůležitější výstup konference Chuan žun-čchiou, předseda COP15 a čínský ministr životního prostředí.

Pozorovatelé kritizovali, že mnohé cíle dokument stanovuje do vzdálené budoucnosti a nedostatečně kvalitativně upřesňuje. Zástupci některých zemí, zejména těch chudších, mu vytýkali, že bohatší země si vybojovaly příliš malou finanční pomoc pro hospodářsky méně vyspělé státy.

„Tyto námitky nebyly brány dostatečně vážně a dohoda byla nakonec prosazena navzdory odporu,“ kritizoval například zástupce Demokratické republiky Kongo. Zástupci nevládních organizací na dohodu reagovali smíšeně. Jannes Stoppel z Greenpeace prohlásil: „Je úspěchem, že po náročných jednáních mezi signatářskými státy se vůbec dosáhlo nějaké shody.“

„Dohoda nám může poskytnout prostředky k záchraně našich zdrojů obživy – pokud ovšem o to signatářské státy budou stát,“ řekl Florian Titze z vlivného Světového fond na ochranu přírody (WWF), který má ve znaku stylizovanou pandu velkou. „V nadcházejících letech však státy musejí také sebrat politickou vůli k nápravě slabých míst v péči o přírodní dědictví na národní úrovni,“ pokračoval.

Patnáctý světový summit o přírodě, který se také označuje zkratkou COP15, se měl původně konat v Číně v roce 2020, ale pak byl několikrát odložen a nakonec v důsledku probíhající epidemické situace v této zemi rozdělen. První část se odehrála loni v říjnu převážně online v čínském Kchun-mingu.